Česko se postojem k Izraeli stává outsiderem, varuje exdiplomatka. „Jsme jen vyvážení,“ říká náměstek

4. říjen 2024

Izrael nadále pokračuje v pozemní operaci na jihu Libanonu. Navzdory obavám z eskalace konfliktu Česko zablokovalo společné evropské prohlášení vyzývající k okamžitému příměří mezi Izraelem a Hizballáhem. „V Unii se stáváme outsiderem,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus Dáša van der Horst, bývalá zástupkyně českého velvyslance v Izraeli. „Rezoluce má apelovat i na stažení ozbrojených sil Hizballáhu,“ oponuje náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL).

Je chyba, že Česká republika nepodpořila výzvu k okamžitému příměří mezi Izraelem a Hizballáhem, takže unijní sedmadvacítka nemohla vydat jednotné stanovisko?

Van der Horst: Rozšíření konfliktu na Blízkém východě si nikdo nepřeje. Ale fakt, že Česko nepodpořilo tuto výzvu, má daleko více aspektů.

Jeden z nich je, že se v rámci Unie stáváme outsiderem. Když například Maďarsko nepodpoří nějaké prohlášení týkající se Ukrajiny, rádi si na něj ukazujeme prstem, ale teď děláme úplně totéž v souvislosti s Izraelem.

Čtěte také

Hulicius: S tím úplně nesouhlasím. Je potřeba podívat se do zákulisí toho, jak se celá rezoluce připravovala. Česká republika je známá tím, že se při takových vyjednáváních naopak vždycky snaží dosáhnout konsensu a s evropskými partnery konstruktivně jednat. Jsme si plně vědomi, že prohlášení celé sedmadvacítky má váhu.

Jednání, která probíhala v rámci videokonference i po ní, však bohužel nevedla směrem, který by pro nás byl akceptovatelný.

Byl požadavek českého ministerstva zahraničí na stažení ozbrojených sil Hizballáhu za řeku Lítání legitimní? Právě kvůli tomu totiž Česko výzvu zablokovalo.

Hulicius: Náš postoj se snaží být především vyvážený, což z našeho hlediska znamená stát na straně demokracie a napadeného státu, jehož občané jsou bombardováni teroristy.

Vyvážení, nebo jednostranní?

Jenže zbylých 26 partnerů v Evropské unii nesdílelo český postoj a českou obavu z absence výzvy směrem k Hizballáhu. Neukazuje to na jednostranné zaměření zahraniční politiky České republiky?

Hulicius: Rád bych poukázal na rychlost, se kterou byla celá videokonference připravovaná. Jsem hluboce přesvědčen, že kdyby bylo více času na komplexní vyjednávání, která při přípravách rezolucí vždy probíhají, dokázali bychom o našich požadavcích buď přesvědčit další státy, nebo dosáhnout jejich naplnění. Tedy mít vyváženější text rezoluce.

Čtěte také

V tomto případě se ale živě reagovalo na situaci, která se překotně vyvíjí v podstatě každých pár hodin, a proto nebyl prostor pro další jednání.

Případů, kdy použijeme právo rezoluci blokovat, je minimum. V případě izraelských osadníků jsme nesouhlasili s jejich postavením na stejnou úroveň s teroristy z Hamásu.

Van der Horst: Někteří z těchto osadníků jsou ovšem také na teroristickém seznamu USA, takže apel na to je spolu nesrovnávat je poněkud mimo mísu.

Pan náměstek také říká, že pozice České republiky je vyvážená. Já ale celou dobu od vládních představitelů slyším, že stojíme bezpodmínečně za Izraelem. Trochu mě mate, jak to tedy je. Kroky, které česká zahraniční politika dělá, odpovídají tomu, že jsme na straně Izraele.

Dokáže česká vláda dostatečně zohlednit například oběti mezi palestinskými civilisty? Nebo hájí čistě izraelskou perspektivu?

Hulicius: Ačkoli si i zde jednohlasně přejeme mír na Blízkém východě, měli bychom se podívat, kdo v této situaci cíleně provádí masakry civilistů, ostřeluje raketami civilní oblasti a kdo se snaží případy civilních obětí co nejvíce omezit.

Čtěte také

Jako příklad vyváženosti uvádím, že v Evropské unii vnímáme část Hizballáhu jako vojenské křídlo, které je na seznamu teroristických organizací a které Izrael likviduje. Ale jiná jeho část je organizací, která má v libanonské společnosti jistou roli. Ta na žádném teroristickém seznamu není.

V tuto chvíli jsme ale v situaci, kdy máme v severním Izraeli desítky nebo stovky tisíc vysídlených obyvatel, protože od 8. října Hizballáh setrvale tuto oblast ostřeluje. Izraelská vláda se rozhodla zakročit a situaci zmírnit.

Problém je, že systém mezinárodního práva úplně nepočítá s tím, že na civilní obyvatelstvo nějakého státu budou útočit ozbrojení nestátní aktéři, což se netýká jenom Izraele.

Van der Horst: Vrátím se k tématu civilních obětí. Když se podíváme, co se děje v Gaze, máme zde 41 000 mrtvých, z nichž je velká část civilistů včetně dětí, žen nebo starých osob. Nemůžeme tvrdit, že se Izrael snaží chirurgicky odstraňovat příslušníky Hamásu.

Nehájím Hizballáh, ale na severu Izraele probíhá ostřelování z obou stran. Vysídlených Izraelců nejsou stovky tisíc, ale 60 až 80 000. Z jižního Libanonu naopak ty stovky tisíc obyvatel utíkají. Říká se, že na pochodu je momentálně téměř milion lidí, přičemž určitě 300 000 lidí prchá z jihu Libanonu.

Jak závažný je fakt, že unijní rezoluce byla zablokovaná? A jaké jsou možnosti diplomatického řešení blízkovýchodního konfliktu? Poslechněte si celou debatu v úvodním audiu.

autoři: Karolína Koubová , kra

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.