Česko je skladem Evropy. Nic špatného na tom ale není, tvrdí ředitel developerské firmy
Co je dobrého na tom, že je dnes Česko plné průmyslových zón a skladišť? Podle generálního ředitele developerské společnosti Panattoni Pavla Sovičky na tom vydělají úplně všichni. Dokonce i každý, kdo si objedná zboží v e-shopu.
V Česku je už dnes nejvíc e-shopů v Evropě v přepočtu na obyvatele, což s sebou přináší i nejrůznější centrální sklady. Jsme tedy skladiště Evropy? „Všichni na tom neuvěřitelně benefitujeme,“ říká Pavel Sovička.
„Pokud je sklad světové i lokální firmy v Česku, máte objednané zboží taky u sebe doma nejrychleji. Pokud má nějaká firma sklad třeba v Polsku, tak Češi brečí a přemlouvají centrálu, aby měla sklad i tady. Aby zaměstnanci mohli včas a flexibilně uspokojit zákazníky.“
Polsko třeba zásobuje Skandinávii a sever Německa a Praha, ta je podle Sovičky rozdělena Vltavou. „Celá Evropa je zavážena ze západní části Prahy, kdy se zboží k zákazníkovi dostane do 24, maximálně 48 hodin. Firmy, které sídlí na východním břehu Vltavy, zas zavážejí Slovensko, Maďarsko a Balkán,“ vysvětluje.
Ještě rok a je konec...
Sovička ale upozorňuje, že tento boom v Česku brzy skončí. „Třeba ve Středočeském kraji, kde jsou průmyslové zóny, které dokázaly absorbovat jak výrobu, tak sklady, dojdou během 12 měsíců. Už prostě nebude kde stavět.“ Co se pak stane? „Zvýší se ceny nájmů, což v konečném důsledku bude znamenat zdražování produktů. Nakonec to zaplatíme všichni, kdo klikáme. Kvůli tomu, že se už nedá, nebo nechce víc stavět.“
Zvýšení nájmů se totiž podle něj promítne do větších nákladů na dopravu, a nejen to. „Sklady se stavět nepřestanou, jen budou jinde a vy dostanete dražší zboží a později. Města a obce totiž už od roku 2008 nové zóny neplánují, protože splnily svůj účel.“
V roce 2017 přibylo v ČR meziročně 3900 na celkem 40 100 internetových obchodů. Alespoň podle dat portálu Heureka.cz. Stále víc kamenných řetězců začíná prodávat on-line.
Co z toho mají obce?
„Jsou to řádově desítky milionů korun. Obce s pár stovkami obyvatel měly dřív problémy se silniční sítí, tranzitní dopravou, a když naplánovaly zónu, tak se jim stavěly obchvaty dálnic, čistírny odpadních vod, vodárny. To vše nesloužilo pouze zóně, ale i lidem v obcích.“
Ředitel přitom vidí inspiraci v Německu. „Je to problém přerozdělování daní. Němci totiž půlku zisku vrací samotné obci, tady to stát vysaje všechno. Přínos pro konkrétní obec je teď pouze v dani z nemovitosti, a to v řádu milionů. Mohl by být ale v řádu desítek milionů, kdyby se použil německý model,“ dodává Pavel Sovička.
Související
-
Chrudimské policisty čeká stěhování do průmyslové zóny
Velké tovární haly v chrudimské průmyslové zóně budou brzy asi nejbezpečnějším místem ve městě. Právě u nich bude stát nové policejní sídlo za stovky milionů korun.
-
Začíná proměna bývalého areálu Škody Ostrov v novou průmyslovou zónu
Zchrátralý areál někdejší továrny na výrobu trolejbusů u Ostrova se začíná proměňovat v novou průmyslovou zónu. Firma už zahájila přípravné práce na sanaci a revitalizaci.
-
Silnici do průmyslové zóny začnou stavět do tří let. V Doubí dostanou park
Obyvatelé libereckého Doubí debatovali s vedením města a kraje o nové silnici do průmyslové zóny Jih. Spojnice s rychlostní silnicí R35 má vést přes jejich čtvrť.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
