Česko je skladem Evropy. Nic špatného na tom ale není, tvrdí ředitel developerské firmy

23. červenec 2018

Co je dobrého na tom, že je dnes Česko plné průmyslových zón a skladišť? Podle generálního ředitele developerské společnosti Panattoni Pavla Sovičky na tom vydělají úplně všichni. Dokonce i každý, kdo si objedná zboží v e-shopu.

V Česku je už dnes nejvíc e-shopů v Evropě v přepočtu na obyvatele, což s sebou přináší i nejrůznější centrální sklady. Jsme tedy skladiště Evropy? „Všichni na tom neuvěřitelně benefitujeme,“ říká Pavel Sovička.

„Pokud je sklad světové i lokální firmy v Česku, máte objednané zboží taky u sebe doma nejrychleji. Pokud má nějaká firma sklad třeba v Polsku, tak Češi brečí a přemlouvají centrálu, aby měla sklad i tady. Aby zaměstnanci mohli včas a flexibilně uspokojit zákazníky.

Polsko třeba zásobuje Skandinávii a sever Německa a Praha, ta je podle Sovičky rozdělena Vltavou. „Celá Evropa je zavážena ze západní části Prahy, kdy se zboží k zákazníkovi dostane do 24, maximálně 48 hodin. Firmy, které sídlí na východním břehu Vltavy, zas zavážejí Slovensko, Maďarsko a Balkán,“ vysvětluje.

Průmyslová zóna Joseph na Mostecku.

Ještě rok a je konec...

Sovička ale upozorňuje, že tento boom v Česku brzy skončí. „Třeba ve Středočeském kraji, kde jsou průmyslové zóny, které dokázaly absorbovat jak výrobu, tak sklady, dojdou během 12 měsíců. Už prostě nebude kde stavět.“ Co se pak stane? „Zvýší se ceny nájmů, což v konečném důsledku bude znamenat zdražování produktů. Nakonec to zaplatíme všichni, kdo klikáme. Kvůli tomu, že se už nedá, nebo nechce víc stavět.“

Zvýšení nájmů se totiž podle něj promítne do větších nákladů na dopravu, a nejen to. „Sklady se stavět nepřestanou, jen budou jinde a vy dostanete dražší zboží a později. Města a obce totiž už od roku 2008 nové zóny neplánují, protože splnily svůj účel.“ 

V roce 2017 přibylo v ČR meziročně 3900 na celkem 40 100 internetových obchodů. Alespoň podle dat portálu Heureka.cz. Stále víc kamenných řetězců začíná prodávat on-line.

Co z toho mají obce?

„Jsou to řádově desítky milionů korun. Obce s pár stovkami obyvatel měly dřív problémy se silniční sítí, tranzitní dopravou, a když naplánovaly zónu, tak se jim stavěly obchvaty dálnic, čistírny odpadních vod, vodárny. To vše nesloužilo pouze zóně, ale i lidem v obcích.“

Ředitel přitom vidí inspiraci v Německu. „Je to problém přerozdělování daní. Němci totiž půlku zisku vrací samotné obci, tady to stát vysaje všechno. Přínos pro konkrétní obec je teď pouze v dani z nemovitosti, a to v řádu milionů. Mohl by být ale v řádu desítek milionů, kdyby se použil německý model,“ dodává Pavel Sovička.

autoři: Jan Bumba , lup
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.