Česko je pro nás nejbližší zemí, projevit solidaritu bylo prioritou, říká slovenský poslanec ke kauze Vrbětice
Evropská unie podle ministra zahraničí stojí v kauze Vrbětice jednotně za Českou republikou. Nebyla ale česká diplomatická reakce na informace o tom, co ve Vrběticích spáchali ruští agenti, nepřipravená a pomalá? Můžeme ještě dosáhnout masivnější mezinárodní podpory? Vladimír Kroc se ptal bývalého diplomata dlouhodobě působícího v Bruselu a nyní poslance slovenské Národní rady Tomáše Valáška.
Po přistižení ruských agentů při pokusu otrávit tehdy už britského občana Sergeje Skripala před třemi lety vyhostilo ze zastupitelských úřadů špiony Moskvy solidárně 18 členských států EU. Po kauze Vrbětice vyšlo vstříc žádosti české vlády pouze pět zemí. Proč?
Čtěte také
Na první pohled to nahrává tezi, že na těch menších členských zemích záleží méně než na velkých. Česká diplomacie má kombinaci smůly a trochu nekompetentnosti. Smůly v tom, že v době, kdy žádala o vyhoštění ze solidarity, tak se odehrávala jiná krize ve vztahu k Rusku – v té době desetitisíce ruských vojsk bylo na hranici s Ukrajinou. Mentální nastavení v Paříži, v Berlíně bylo úplně jiné, tehdy chtěli intenzivně rokovat s Ruskem, aby neudělalo nějakou hloupost na ukrajinských hranicích.
Mohla česká diplomacie dosáhnout více?
Mohla, ale měla rozdané velmi špatné karty. To oznámení přišlo v sobotu večer s tím, že už v pondělí bylo zasedání ministrů zahraničních věcí. Takže byl velmi krátký čas na to, aby se dala do kupy nějaká smysluplná odpověď. Takže ty karty byly rozdané špatně, a to nejenom kvůli tomu, že Francie, Německo a jiní řešili krizi na Ukrajině, ale i kvůli tomu načasování. Za těchto okolností se ale dalo udělat stále více. To, co by bývala udělala diplomacie šikovnější země, je to, že by se v ten večer nebo už před samotným oznámením dala do kupy parta lidí na ministerstvu zahraničních věcí, úřadu vlády, na zahraničních zastupitelských úřadech. Nejvyšší představitelé vlády by si sedli a pověděli si, co budou požadovat od spojenců, dali by si do kupy nějaký komunikační plán.
Slovensko na znamení solidarity vyhostilo v souvislosti s událostmi v Česku tři ruské špiony. Ohrozilo to nějak vztahy Bratislavy a Moskvy?
To v daném momentě byla vedlejší otázka. Tou první bylo, jak projevit solidaritu se zemí, která je nám nejbližší na světě, máme hlubokou historii, ale i výbornou spolupráci ve vojenských operacích, v diplomacii – zastupujeme se navzájem na summitech EU, pokud je potřeba. Nemáme bližší zemi na světě, jako je Česká republika. I kdyby nikdo jiný na světě neprokázal solidaritu vyhoštěním, Slovensko by tak mělo udělat – takové bylo jednoznačné vnímání celé slovenské elity.
Související
-
Cesta do Moskvy? Přišlo to zřejmě z Hradu, míní Žáček z ODS. Podle něj šlo o kšeft
Co by o tom měla veřejnost znát? Měli poslanci možnost zjistit na neveřejné schůzi na toto téma něco víc? Komu celá kauza škodí a komu by naopak mohla prospět?
-
Poprvé od listopadu 89 máme s Ruskem příležitost srovnat počty diplomatů, říká bývalý velvyslanec
Jaký bude další vývoj v diplomatickém sporu Česka a Ruska? Podaří se skutečně narovnat počty pracovníků ambasád v Praze a v Moskvě?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.