Česko je chovatelská velmoc a exportní zemí tygřích produktů. Bohužel, říká šéf inspekce
Drápy, kůže, zastřelený tygr a skoro dva miliony korun v hotovosti. To je jen část nálezů z domovních prohlídek provedených v souvislosti s případem nelegálního obchodování se zvířaty, který tento týden odhalila policie.
„Na počátku byly informace z našich kontrol, které svědčily o tom, že evidence zvířat v chovech není v pořádku. Každý tygr musí mít svůj průkaz. A když mu chybějí papíry, nebo jsou v nich nesrovnalosti, tak to předáváme orgánům činným v trestním řízení,“ přibližuje ředitel České inspekce životního prostředí Erik Geuss.
Připomíná, že Tygři jsou přísně chránění a ve volné přírodě jich už mnoho nezbývá. Svou roli hrají i pověry: „Je to dost mimo naše civilizované představy, ale jihoasijská medicína věří, že jakékoli komponenty tygra mají zázračné účinky.“
Chovatelská velmoc
Inspekce už několik let zjišťuje zvýšený počet záchytů tygřích částí, v roce 2017 bylo například odhaleno množství tygřích kostí, žluči nebo drápů. Česká republika je podle Geusse exportní zemí přímo do Asie, další přes nás putují. K odhalením prý dochází takřka denně.
„Obecně, Česko má obrovské množství chovatelů, a to včetně chovatelů kočkovitých šelem. Kontrolovaná osoba v Bašti drží legálně 88 lvů a 44 tygrů. Poptávka z jihovýchodní Asie je velice silná a finančně podložená, což je obrovská výzva pro různé pseudochovatele, kteří z toho mají byznys,“ vysvětluje.
Robert Šlachta z Generálního ředitelství cel tvrdí, že cena tygra se pohybovala okolo 100−150 tisíc korun. Kůži prý preparátor prodával za 50−100 tisíc, drápy za 2,5 tisíce a gram ´masoxu´ za 1 500 korun. Podle inspekce životního prostředí přijde kilogram tygřích kostí na 20−45 tisíc (na černém trhu).
Obtížná kontrola
Pro chov tygrů a dalších šelem platí jednak veterinární pravidla, tedy životní podmínky zvířat. Z hlediska CITES pak každý exemplář musí mít doklad o původu (kupní smlouva) a nezaměnitelnou identifikaci (nejčastěji čip).
„Kontrolní činnost je velice složitá. V registru máme 169 žijících tygrů, což je nízké číslo. Z toho 40 je v zoologických zahradách, kde máme solidní přehled a evidenci. Ale zbytek je v soukromých chovech, které ani všechny nemáme zmapovány,“ vysvětluje Geuss.
Jedna fyzická osoba má třeba tři zooparky a chovatelské stanice. Svá zvířata pak mezi nimi přesouvá. Připomíná mi to hru skořápky.
Erik Geuss
V Česku tak podle Geusse může být i dvojnásobný počet tygrů, než je vůbec zaregistrováno. Tygři se totiž v zajetí poměrně čile množí, část tak může být chována přímo „na maso a komponenty“.
Související
-
Miroslav Bobek: V Česku je celá řada zařízení, která se tváří jako zoologické zahrady
Rozhovor s ředitelem Zoologické zahrady Praha Miroslavem Bobkem o tom, jak odlišný je chov zvířat v zooparcích a v seriozních zoologických zahradách.
-
Obchod se zvířaty: policie našla zabitého tygra i desítky zmražených zvířat. Tři muže poslala do vazby
Jedním z nich, kteří skončili ve vazbě je Ludvík Berousek, jenž se chovu šelem dlouhodobě věnuje. Podle policie muži prodávali kůži tygra až za 100 000, drápy za 2500 a gram masoxu za 1500 korun.
-
‚Na dálku byl cítit zápach.‘ Policie nebyla u preparátora šelem poprvé. ‚Jen dělal svou práci,‘ hájí ho otec
Nejdříve je stáhl z kůže, pak vyvrhl vnitřnosti, poté naporcoval a několik dní vařil. Tak policie popisuje postup 35letého preparátora šelem, který skončil ve vazbě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.