Česko chce AI Gigafactory, ve hře je i jazykový model. Nemusí být špičkový, ale náš, říká zmocněnec
Česko se chce stát evropským lídrem na poli umělé inteligence. Vláda podepsala deklaraci s dalšími osmi státy a hlásí se do unijní soutěže o vybudování velkého datového centra. Takzvaná AI Gigafactory by mohla vzniknout v Praze ve Zbraslavi. „Dohoda je, že ať už soutěž dopadne jakkoli, dává smysl výpočetní centra sdílet mezi sebou,“ říká v Interview Plus vládní zmocněnec pro umělou inteligenci Lukáš Kačena.
V regionu se o umístění gigafactory uchází spolu s Českem také Polsko, které je jednou ze signatářských zemí. Celý projekt je ovšem většinově financován soukromým investory a je na nich, zda podají společný česko-polský projekt.
„Jedná se o investici ve vyšších desítkách miliard korun, tak nemůžeme diktovat. Ale podporujeme to a byli bychom za to rádi, separátně jsme podepsali i memorandum s Polskem. Ať to dopadne jakkoli, dává smysl spolupracovat,“ tvrdí zmocněnec.
Čtěte také
O vybudování celkem sedmi datových center má zájem deset zemí, Česko má proto podle Kačeny čistě aritmeticky značnou šanci uspět. Projekt ale zároveň musí být dostatečně kvalitní.
Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) má jít o projekt za zhruba 100 miliard korun. Dominantní část by zaplatily soukromé firmy, v tomto případě České radiokomunikace.
„Stát zaplatí 500 milionů korun ročně. Nekupuje cihly ani čipy, ale v rámci veřejné zakázky si kupuje výpočetní výkon pro svoji potřebu. Není to žádná dotace,“ vysvětluje s tím, že podmínkou je start projektu v roce 2028.
Peníze mají jít z rozpočtů jednotlivých rezortů, které v současnosti na IT vynakládají minimálně 20 miliard korun ročně. „Jednotlivé úřady už začínají používat AI, takže provoz těch modelů si budou platit samy. Nebude tu speciální rozpočet na AI gigafactory,“ doplňuje.
Digitální dluh
Drtivá většina výpočetního výkonu stran umělé inteligence se nyní nachází ve Spojených státech. Evropskou ambicí je podle Kačeny zvrátit situaci, kdy je na Americe závislá, pokud jde o čipy, jazykové modely nebo poskytovatele velkých cloudových služeb.
„Pokud chce stát využívat AI při poskytování služeb pro občany, ale také pro ozbrojené složky, hasiče nebo ve zdravotnictví, tak pracujeme s velmi citlivými daty a potřebujeme mít absolutní kontrolu, na jakých výpočetních kapacitách se s nimi pracuje,“ podotýká.
Čtěte také
Jednou z možností je i vznik národního jazykového modelu, jaký už má například Polsko. ChatGPT a další špičkové modely se sice Evropě v dohledné době nejspíš nepodaří dohnat, na druhou stranu pro potřeby státní správy stačí i méně výkonný model, které jsou dostupné zdarma jako open source.
„Vlastní modely můžeme provozovat na vlastní infrastruktuře a budeme přesně vědět, co se kde děje. A bude je také těžší zmanipulovat, protože to je jedna z obav blízké budoucnosti. V případě státu je to velmi citlivá záležitost,“ přibližuje.
Zatímco pro osobní potřebu se umělá inteligence v Česku používá hojně, z hlediska zapojení AI do procesů ve firmách a veřejné správě jsme dlouhodobě pod průměrem Evropské unie.
„V řadě oblastí se odhalují staré problémy. Když nejste digitalizovaní, tak nemáte data a pak se vám těžko zapojuje AI. Je vám s prominutím skoro k ničemu. Firmy mají velký digitální dluh a státní správa je na tom podobně. Pro mě je to ovšem velká priorita a stejně tak i pro pana premiéra. Myslím, že veřejnost by byla překvapená, jaké zajímavé projekty ve veřejné správě máme,“ dodává zmocněnec.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
