Česko bez jádra? Jeden ze scénářů státní energetické koncepce s ním už počítat nebude, říká náměstek

Třešňák zdůrazňuje, že energetická koncepce, jejíž teze minulý týden odsouhlasila vláda, stejně jako na jádro, klade důraz i na obnovitelné zdroje, decentralizaci, digitalizaci, akumulaci a flexibilitu, vznik energetických společenství.

Čtěte také

Lída Rakušanová: Německo končí s atomovým věkem

„Státní energetická koncepce sice bude obsahovat očekávaný vývoj energetiky, ale na základě modelování několika optimalizovaných scénářů. Jeden z nich nebude vůbec počítat s rozvojem jaderné energetiky, pouze s doběhem současných jaderných elektráren. V dalších budeme počítat s nějakým podílem jádra. Půjde o současné zdroje, které mají nějakou životnost, a ten jeden blok v Dukovanech. Následně budeme hodnotit i případný další rozvoj jádra,“ vysvětluje někdejší specialista útvaru bezpečnosti výstavby nových jaderných bloků v Temelíně.

56procentní podíl jaderné energetiky na výrobě elektřiny v Česku, se kterým počítá chystaná energetická koncepce, je podle něj hrubý odhad, kam až může podíl jádra v energetickém mixu stoupnout.  

Čtěte také

Rozšíření obnovitelných zdrojů nebrání technologie, ale legislativa, tvrdí právnička z Frank Bold

„Nejde o pevné číslo. A ani východiska s takovými konkrétními čísly nepočítají, to bude až výsledek jednotlivých modelací,“ upozorňuje.

Podle Koželouha jde o dobrý přístup. „Pokud to tedy bude i scénář, který bude ukazovat cestu bez nových jaderných reaktorů, tedy s dojezdem těch současných,“ dodává.

„Připomínám, že ještě v roce 2050 se počítá minimálně s Temelínem. Neznamená to tedy, že bychom se bavili o tom, že v roce 2050 budeme bez fosilních paliv a bez jádra. Ale je potřeba, aby ten scénář, kde nebude nové jádro, byl hlavně korektní. Abychom v tu chvíli hledali jiné cesty, to znamená co největší zastoupení obnovitelných zdrojů a tak dále,“ naznačuje vedoucí energetického programu Hnutí DUHA.

Jádro pomůže i v dekarbonizaci

Třešňák zdůrazňuje, že právě jádro může hrát významnou roli při dekarbonizaci energetiky, především v teplárenství, které je dnes v Česku závislé na uhlí.

Čtěte také

Fousek: Pro moderní energetiku chybí zákony, dělá to z nás v Evropě skanzen

„Pokud se nyní aktivně zabýváme přípravou výstavby horkovodu z Dukovan do Brna, právě to je něco, co významně může přispět k úspoře fosilních paliv, konkrétně zemního plynu. Pokud bychom zde nepočítali s novým jaderným blokem v Dukovanech, tak by se tento horkovod týkal pouze současných bloků, které mají nějakou očekávanou životnost do roku 2045 až 2047. Takže i s ohledem na budoucí dekarbonizaci i teplárenství by nebylo šťastné úplně nepočítat s jádrem,“ nastiňuje.

Podle Koželouha horkovod v teplárenství velký vliv mít nebude. Připojení Brna na Dukovany je podle něj jen jeden příklad, naprostá většina tepláren a měst takto řešitelná není.

„Pokud pomineme ideu s malými modulárními reaktory, které jsou v tuto chvíli technologií, která není ještě dokončena, není vůbec vyřešeno, jak by se řešila třeba jaderná bezpečnost. A to v případě, že by velká města měla mít jaderný reaktor na teplo. To bude velmi těžké až nemožné udělat tak, aby to bylo bezpečné. Z hlediska teplárenství je to opravdu dílčí věc,“ konstatuje.

Čtěte také

Mýtus, že u nás nefouká, brzdí rozvoj větrné energetiky. Ta má i v Česku velký potenciál, říká exministr Bursík

Německo o víkendu odstavilo svůj poslední jaderný reaktor a vydává se cestou hlavně rozvoje obnovitelných zdrojů. Podle Koželouha ale pro Česko tato cesta zatím vhodná není.

„Základní rozdíl mezi Českem a Německem je v tom, že Německo už dlouho a velmi systematicky pracuje na rozvoji obnovitelných zdrojů. Investuje do dalších technologií, které budou ty obnovitelné zdroje zálohovat atd. To znamená, je v jiné situaci. My bychom nemohli jít stejnou cestou. Teď třeba odstavit obě naše jaderné elektrárny. Potřebujeme se v tuto chvíli hlavně zbavit závislosti na uhlí, snižovat závislost na zemním plynu,“ říká.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela za hnutí STAN připustil, že některé státy EU podají k unijnímu soudu žalobu na Česko proti státní podpoře při výstavbě nového bloku v Dukovanech.

„Evropa není v pohledu na jádro jednotná. Když se podíváme na dokumenty, které připravuje Evropská komise, tak už připouští rozvoj jádra, rozvoj malých modulárních reaktorů. V tomto ohledu bych to neviděl tak černě,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák z Pirátské strany.

Poslechněte si celou debatu. Moderuje Lukáš Matoška.