České start-upy zaostávají za těmi evropskými i americkými. Chybí jim dravost, říká novinář
V Berlíně se udělují prestižní ceny pro vynálezce inovací, které přispívají k technologickému pokroku a pomáhají řešit problémy současné společnosti. Mezi finálovými start-upy je i tým z Česka, firma Elmarco s technologií na výrobu nanovláken. Jak se liší startupový trh v Evropě a v USA? „Amerika je v tomto mnohem dynamičtější a dravější. Dobře tam fungují kapitálové trhy a burzy,“ přibližuje v Ranním Plusu Luboš Kreč, zástupce šéfredaktora portálu CzechCrunch.
Co toto ocenění nebo účast v soutěži může pro firmu znamenat z finančního hlediska? Je to automaticky signál i pro investory, kteří se mohou připojit a podílet se na růstu té firmy?
Určitě to je něco, co té firmě neuškodí. Je to impulz, který může zaujmout právě investory i širší veřejnost. To jsou všechno aspekty, které se počítají. Na druhou stranu bych to úplně nepřeceňoval, protože si myslím, že v tvrdém byznysové světě, na kterém se start-upy pohybují, to není to klíčové, co rozhoduje.
Jsou to plusové body, ale není to něco, co může zásadně změnit trajektorii firmy a její úspěšnost do budoucna.
Čtěte také
A co je to klíčové, co rozhoduje?
Je to komplex různých aspektů a charakteristik. Jednak produkt, který ta firma vyvíjí a prodává, musí být nejen unikátní, ale i užitečný. Musí plnit funkci, o kterou je na trhu zájem. Zároveň musí, a to je jedna z velkých slabin českých firem, být obchodně a marketingově úspěšný.
O českých firmách a start-upech se říká, že umí velmi dobře věci vyvíjet, vymýšlet, konstruovat. Ale to, co nám chybí, je to, co umí naopak velmi dobře třeba Američané – prodat se, umět vytvořit příběh kolem toho a být hodně agilní, někdy až agresivní, neodbytný, myslet to s tím produktem opravdu vážně a chtít uspět na globální úrovni.
To jsou věci, které jsou nakonec úplně nejdůležitější.
Odborníci, kteří tuto oblast sledují, upozorňují také na to, že zdejší start-upy nedokážou tolik přitahovat kapitál v pozdější fázi vývoje. Můžete to potvrdit? Je problém tedy na jejich straně? Souvisí to s marketingem, nebo je to spíš o omezené nabídce investorů?
Spíš v té omezené nabídce investorů, byť jsou to částečně spojené nádoby. Ale to je obecně problém celé Evropy. Když se podíváme na příliv peněz od takzvaných venture kapitálových investorů, kteří investují do start-upů, a když srovnáme Evropu s Amerikou, když se to srovní například i s Izraelem, tak jsme vlastně mnohem menší.
Čtěte také
Je to dané tím, že Amerika je v tomto mnohem dynamičtější, dravější. Tam je kapitál zkoncentrovaný, protože dobře fungují kapitálové trhy a burzy, takže i start-upy mnohem snáz přecházejí na burzu.
Prostředí je tam obecně nastavené probyznysověji, protože to je jednotný velký trh a Evropa pořád ještě zdaleka nemá tak jednotný trh jako třeba Amerika.
Plus jde o tradici startupové dynamiky rychle něco rozjet, uzavřít to, když se nedaří, a rozjet něco jiného. To jsou nesnadno uchopitelné elementy, ale hrají velkou roli v dynamice byznysového prostředí. A v tom jsou Amerika i Izrael mnohem dál než Evropa.
Mohl by prostředí v Česku změnit nebo mu nějak napomoci připravovaný startupový zákon? Co zásadního by vlastně mohl přinést?
Určitě start-upům pomůže, je to vykročení správným směrem. Hovoří se o několika zásadnějších změnách, které jsou potřeba.
Jedna věc je zjednodušení vydávání takzvaných zaměstnaneckých akcií, což je něco, po čem zdejší firmy, hlavně ty mladší, dlouhodobě volají. Aby mohly svým zaměstnancům nabídnout místo špičkového platu malinký podíl v té firmě. A až se ta firma za několik let, pokud k tomu dojde, prodá, tak zaměstnanec získá část z výnosu.
Firma ušetří na začátku tím, že zaměstnanci nebude muset dávat vysoký plat, který by jinak nebyl konkurenceschopný s velkými firmami.
Čtěte také
Další věc, o které se hodně hovoří, je takzvaný 28. režim. To je jednotnější, jednodušší celoevropský způsob zakládání firem.
To jsou dvě nejčastější věci, o kterých se mluví, že by zdejší startupový trh uvítal.
A pak jde o spousta drobností, jako jsou odpisy, podpora R&D, tedy výzkum a vývoj. Kroků, které se dají udělat, je spousta, ale zaměstnanecké akcie a jednodušší celoevropské zakládání firem jsou určitě dva kroky, které by pomohly opravdu hodně.
Nechme stranou Spojené státy a Izrael, ale v rámci Evropy podle žebříčku Global Startup Ecosystem Index je Česko na 15. místě. Má šanci posílit alespoň v evropské sedmadvacítce, dohnat například Estonsko, Litvu nebo Německo? Nebo ho brzdí právě velikost zdejšího trhu?
Myslím si, že velikostí to není. Ostatně Estonsko je velké na počet obyvatel jako Praha, takže ve velikosti to určitě být nemůže. A přesně to odpovídá tomu, o čem bych já řekl, že jsme velmi průměrní.
Určitě máme na to, abychom šli dál, protože kvalitních firem, které tady vznikají, lidí s dobrými nápady, speciálně v Brně a Praze, je řada. Spousta z nich se ale nechá odradit třeba tím, že jsou tam nějaké překážky. Nebo že když to jednou nevyjde, tak už se k tomu nevrátí.
Je to i o mentalitě. Určitě máme na to, abychom šli výš a byli jsme mnohem dravější a dynamičtější.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
