České skautky, které psaly dějiny. Poslechněte si příběh tří skautských náčelní

Skautské náčelní: „Babička Méry“ Marie Januštíková. Její skautský příběh začal střelbou na výpravě

Marie Januštíková se začala o skauting zajímat, když se její syn vrátil ze skautské výpravy, na které se střílelo. Moravskému skautingu dala řád, starala se o dívky ve skautském kroji, zajistila tábořiště na Balkáně – a pak už jen čelila komunistické perzekuci. Její životní příběh připomene v pořadu Portréty Roman Šantora.

Čtěte také

Marie Januštíková (1886–1975) měla pozoruhodné rodiče: matka byla herečkou Národního divadla a po skončení aktivní kariéry herectví vyučovala. K jejím studentům patřili Otomar Korbelář, Marie Rosůlková nebo Jiřina Štěpničková.

Jejím otcem byl novinář Ignát Hořica, poslanec Říšské rady a Českého zemského sněmu, který ve volbách v roce 1897 ve volebním obvodu Příbram dokázal porazit legendárního Františka Ladislava Riegra.

První rozvod na Moravě

Jejich dcera Marie se provdala se za vládního radu Zemského úřadu v Brně Rudolfa Klosse, který za první světové války padl do ruského zajetí a byl prohlášen za nezvěstného.

Marie Januštíková

Januštíková ve válečných letech pracovala jako ošetřovatelka utečenců z Haliče ve sběrném táboře v Uherském Hradišti. Prokázala mimořádné organizační schopnosti a stala se jeho ředitelkou. V Hradišti se sblížila s tamním okresním hejtmanem Josefem Januštíkem.

K velkému překvapení se její manžel z války vrátil. Počátkem roku 1919 se manželé rozvedli; mělo jít o jeden z prvních občanských rozvodů v Československu a první na Moravě. Z manželství zůstal Marii syn, pozdější slavný oscarový režisér Elmar Klos. V roce 1920 se Marie vdala za Josefa Januštíka.

Ke skautingu se dostala právě přes syna, skauta z „kmene Řvavých“ v Uherském Hradišti. Na jedné z výprav došlo k postřelení jednoho ze skautů. Když historka o střelbě vešla ve známost, Januštíková kontaktovala Antonína Benjamina Svojsíka a začala sama pracovat v organizaci.

Chata a tábořiště pro skauty

Roku 1924 byla jmenována první župní zpravodajkou Slovácké župy, sdružující skautské oddíly od Břeclavi po Napajedla. Postavení manželky okresního hejtmana využívala k získávání podpory pro skauty: její zásluhou byla v roce 1933 postavena chata pod Břesteckou skalou v Chřibech a později získáno tábořiště v Černé Hoře u obce Morinj v Boce Kotorské.

Čtěte také

Skauti z Hradiště už předtím tábořili na Podkarpatské Rusi. Roku 1935 byla Januštíková zvolena první zemskou skautskou náčelní pro Moravu a Slezsko, v té době také získala přezdívku Babička Méry, vycházející z legendární písničky Osvobozeného divadla.

Januštíkovi se pak odstěhovali do Zlína, kde se Josef Januštík stal okresním hejtmanem. Nastěhovali se do vily, kterou dostali od Baťova podpůrného fondu k bezplatnému užívání; v roce 1942 pro ně vilu odkoupil Elmar Klos.

Jejich vílu získal Zikmund

Koncem 30. let Januštíková výrazně orientovala skauty na ochranu republiky, navrhla například branný program výchovy skautek. V roce 1940 byl ale skaut nacisty zakázán a Januštíková tak mohla až po pěti letech pomáhat s jeho obnovou.

Čtěte také

Aktivní činovnickou službu ukončila ještě předtím, než byl v roce 1950 skaut zakázán komunisty. S manželem museli čelit mimořádnému tlaku tehdejšího „gottwaldovského“ národního výboru pod vedením předsedy Miloše Jakeše, který vyvrcholil až nuceným vystěhováním do vesnice na severu Čech a prodejem vily.

Jejím majitelem se stal cestovatel Miroslav Zikmund. V roce 1960 se Januštíkovi nastěhovali k synovi do Prahy. Během krátké obnovy skautského hnutí na konci 60. let byla Marie Januštíková oceněna nejvyšším skautským vyznamenáním. Ještě po její smrti se Státní bezpečnost snažila získat její pozůstalost.

autor: David Hertl
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat