České skautky, které psaly dějiny. Poslechněte si příběh tří skautských náčelní
Skautské náčelní: Vlasta Koseová a její cesta od Sasanek na špičku světového dívčího skautingu
V Evropě už rok zuřila první světová válka, když se skupina dívek vydala nakupovat nářadí do pražského železářství U Rotta. Už to byla malá revoluce. A když se pak tahle děvčata objevila u Vltavy nedaleko Živohoště a začala tam stavět stany, tak se psaly dějiny českého dívčího skautingu.
Čtěte také
Je úplně jedno, že slečnám málem shořela kamna, že jim koza snědla zásoby a že je v noci chodili strašit kluci, skauti z nedalekého tábora. To, co jednou začalo, trvá dodnes.
Za zakladatelku českého dívčího skautingu je považována Vlasta Koseová. Coby blízká spolupracovnice Alice Masarykové se výrazně podílela i na kultivování ženských emancipačních snah v meziválečném Československu. Její životní příběh připomíná v pořadu Portréty Roman Šantora.
Skauting i studium v zahraničí
Byla to právě Vlasta Štěpánová-Koseová (1895–1973), která na přelomu let 1914 a 1915 první dívky se zájmem o skauting dala dohromady – říkaly si Sasanky. Šla tak zcela proti dobovému trendu výchovy děvčat.
Ta byla odmalička připravována na roli manželek, tichých žen v domácnosti, které péčí o děti vytvářejí zázemí pro své manžele. Dospívající dívky tábořící v divoké přírodě, to tehdejší společnost šokovalo.
Vlasta šla přitom proti tehdejším zvyklostem i osobním příkladem. Maturovala na dívčím lyceu v pražských Holešovicích, následoval studijní pobyt ve Švýcarsku a vyšší škola sociální.
Mezitím vznikla Československá republika a Vlasta odešla studovat sociální vědy na elitní vysokou školu Vassar College v New Yorku. Od roku 1919 byla zaměstnána u Československého červeného kříže, kam si ji vybrala dcera prezidenta Masaryka Alice.
„Influencerka“ a náčelní
Na skauty nezapomněla za oceánem ani po návratu do Čech. V roce 1936 se stala takzvanou zemskou náčelní a byla zvolena do světového skautského výboru. Dnes bychom ji možná označili za influencerku: patřila k ženám, které propagovaly zdravý životní styl, rovná práva žen a mužů, ale současně i připravenost ženy na ženský úkol ve společnosti.
Jen v pražském rozhlasu pronesla desítky přednášek, ve kterých ženám radila, jak hospodařit v domácnosti, jak zařídit byt, jak co nejlépe strávit dovolenou, jak výhodně nakupovat a podobně.
Vlasta Štěpánová se provdala za právníka Jaroslava Koseho, který zastupoval Československo u některých mezinárodních organizací. Velké rodinné štěstí ale nepoznala: dcera Eva se narodila jako neslyšící a manžel byl v roce 1942 nacisty popraven pro účast na protifašistickém odboji.
Místopředsedkyně světového výboru
Vlasta se tak po válce naplno pustila do práce pro skauting a dosáhla v jeho mezinárodních strukturách pozice, kterou se od té doby žádnému českému skautu nebo skautce dosáhnout nepodařilo: na XI. světové mezinárodní konferenci skautek ve francouzském Évian-les-Bains byla v září 1946 zvolena místopředsedkyní světového výboru a předsedkyní výboru evropského.
Čtěte také
Mezinárodní hnutí od československých skautek očekávalo, že budou pomyslnou spojnicí mezi skautingem ve svobodném světě a v tom za železnou oponou.
K tomu už ale nedošlo: podobně jako nacisté v roce 1940, tak i komunisté skauting zakázali. Nejprve v roce 1950 a znovu v roce 1970. Toho všeho byla Vlasta Koseová svědkyní a bohužel i nedobrovolnou aktérkou.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
