České rodiny v Moldavsku

5. listopad 2007
Sedmý světadíl

V pořadu Sedmý světadíl jsme 31. října odvysílali telefonický rozhovor se zástupci několika českých rodin žijících v Moldavsku, které usilují o návrat do české vlasti. Přečtěte si informace, kterými byste si měli záznam jejich zkušeností doplnit.

Vyjádření velvyslance ČR v Moldavsku Petra Kypra:

ZÚ se o existenci skupiny s názvem "České rodiny v Moldavsku" dozvěděl až nyní, zprostředkovaně (v hlavním moldavském registru organizací není tento název registrován). Z vyjádření lidí v pořadu je z hlediska vztahů k ČR patrný především zájem vystěhovat se do ČR. ZÚ však neeviduje žádný písemný kontakt zmiňované skupiny moldavských občanů, který by vyslovoval požadavek na vysídlení do ČR. Velvyslanectví se se skupinou z pořadu samozřejmě spojí, zjistí okolnosti jejich vztahu k ČR a na základě upřesněných konkrétních informací je bude znovu informovat o možnostech.

Nemohu přijmout tvrzení z pořadu, že krajané zde neexistují a že ČR se o krajany zde nestará - např. právě tento víkend se zástupci velvyslanectví ZÚ ČR zúčastnili ve vesnici Holuboje, kde ještě krajané žijí, jejich domácí oslavy "stínání kohouta", a i letos pokračovaly projekty zaměřené na tamní komunitu.

Odkazy na příspěvky Českého rozhlasu:
Stínání kohouta
Posvícenský zvyk stínání kohouta (moldavské Holuboje)
Češi po 2.světové válce (moldavské Holuboje)

Vyjádření koordinátora české rozvojové spolupráce v Moldavsku Jana Plešingera:

Česká vesnice v Moldavsku Holuboje (v jiných přepisech Goluboje, Holuboie, Huluboaia), dříve Novohrad, nejenže existuje, ale nadále v ní probíhá čilý krajanský život. Holuboje má asi tisíc obyvatel, z nichž přibližně polovina má české předky a uvádí i českou národnost. Kolem 150 krajanů pak přispívá členskými příspěvky českému spolku Novohrad, jehož předsedou je Jan Lauda. Ve vsi se dále vyskytují česká příjmení jako Pluhař, Karásek, Lněnička, Samek a další. 60 krajanů pak žije v okresním centru Cahulu. Tito lidé zachovávají českou kulturu a jazyk. Nedávno např. sklidili krajané úspěch na festivalu národnostních menšin, kde vystoupil krojovaný český ženský pěvecký sbor, dětský tanečně-pěvecký sbor a česká dechovka.

Česká menšina je skutečně jednou z nejmenších v Moldavsku, ale to neznamená, že se o ní neví, nebo že by snad dokonce zanikla. Máme zprávy i o Češích v Kišiněvu (někteří spolupracují se spolkem Novohrad), ale většina rodin zde už je hodně promíšených, a nevíme, do jaké míry krajansky žijí. Moldavští krajané skutečně byli sítem pomoci krajanům zachyceni jen okrajově, částečně i kvůli své pasivitě, nicméně s nimi bylo v kontaktu velvyslanectví ČR v Bukurešti, a situace se změnila zejména po otevření velvyslanectví v Kišiněvu, které začalo fungovat v loňském roce a hned z prostředků krajanské a rozvojové pomoci v loňském roce podpořilo opravu České hudební školy V.A.Karáska v Holuboje částkou 800 000 Kč, opravy základní školy Jaroslava Haška částkou 150 000 Kč, v letošním roce pak pořízení nových krojů, nástrojů a zařízení místností českého spolku Novohrad částkou 100 000 Kč a další opravy základní školy Jaroslava Haška částkou 400 000 Kč. Od letošního roku působí se svým projektem ekonomické podpory v Holuboje Charita Česká republika. Každým rokem pak probíhají kursy českého jazyka pro děti zaštítěné Centrem humanitární pomoci krajanům, učitelé jsou většinou mladí doktorandi a vysokoškolští asistenti z Česka. V tomto roce se nám rovněž podařilo umístit na dlouhodobé stipendium na VŠ do České republiky nejlepší holubojskou studentku Olgu Hraničovou. Krajané mají také výhodu při výběru na letní kursy češtiny v ČR. Mimoto probíhají i dobrovolné sbírky, loni např. skupina přátel Holuboje věnovala obci 30 českých slabikářů a učebnice Češtiny pro samouky a minulý týden se na představení ochotnického divadelního spolku v Kladně vybralo na Holuboje přes devět tisíc korun.

Co se týče možností organizovaného vystěhovávání, těmito programy se česká vláda zabývala v 90. letech a nabídla prostřednictvím nevládních organizací, jako Člověk v tísni, vystěhování krajanům z Ukrajiny a z Kazachstánu. Tento program byl nabídnut pouze krajanům z těchto zemí a po roce 2000 již prakticky nepokračoval, jednak z důvodu finančních, a jednak proto, že postoj ke krajanům se vyvíjí. Tzn. že např. vůči krajanům v Rumunsku není cílem jejich odchod do Čech, nýbrž naopak pomoc přímo v místě, kde žijí, tedy v rumunském Banátu prostřednictvím podpory malého podnikání, agroturistiky a infrastruktury. Není totiž optimální vytrhávat rodiny z kořenů a existujících společenství, a je i škoda, aby stopy českého osídlení zcela zmizely tam, kde žili Češi po staletí a jsou kvalitní součástí tamní společnosti. Moldavsko s těžce narušenými společenskými i rodinnými vazbami - např. každé třetí dítě má jednoho nebo oba rodiče v zahraničí - je příkladem toho, že migrace za prací neznamená jenom zisk. ČR se zde spolu s ostatními donory podílí i na projektech pro nápravu problémů vzniklých migrací. Hlavním problémem je oslabení transformačních kapacit, protože odcházejí především ti aktivnější a schopnější. ČR i EU se snaží systémovými změnami zlepšit lidskoprávní i ekonomickou situaci Moldavska se snahou exodus zastavit.

Velvyslanectví ČR v Moldavsku

Moldavští Češi na YouTube 1
Moldavští Češi na YouTube 2

Spustit audio