České odmítání kvót přináší Evropě pozitivní výsledky, tvrdí tajemník vlády
Kvóty na rozmisťování uprchlíků nepřestávají rozdělovat Evropu. Část středoevropských a východoevropských zemí pořád pociťuje zklamání nad tím, že byly v této otázce přehlasovány, místo aby se rozhodovalo konsensem.
Za dílčí vítězství ale považují, že se na posledním setkání ministrů vnitra nechytil nějaký trvalý mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl.
V Evropě převažují diskuze nad tím, jestli silnější státy válcují slabší, a na druhé straně, zda se nové členské země nechovají jako černí pasažéři: brát evropské peníze by chtěly, ale prokázat vlastní solidaritu, to prý ne.
„Vláda si myslí, že kvóty nebudou fungovat,“ zopakoval v Pro a proti oficiální postoj tajemník vlády pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Podle něj lidé, kteří přijdou do Evropy, mají jednoznačný cíl: Německo, někdy Švédsko. „Nechtějí jít nikam jinam a už zaplatili obrovské peníze, aby se dostali do svých vysněných destinací.“
„Ne, že bychom nebyli schopni se postarat o 2 tisíce lidí,“ vysvětlil tajemník.
Ten vítá, že se unie konečně věnuje tomu, co je klíčové a co má šanci ovlivnit to, kolik lidí do Evropy přichází.
„Pokud bychom se věnovali jen kvótám, tak proud migrantů nezbrzdíme, ale spíš ještě zvýšíme,“ upozornil Tomáš Prouza.
Prouza: „Česká republika si odmítáním kvót získala pozornost, která možná bolela, ale důležitý je výsledek, kterým je to, že se nebavíme o dalších přerozdělovácích mechanismech, ale o tom, jak skutečně přibrzdit proud lidí, kteří do Evropy jdou, jak lépe chránit evropskou hranici, a dokázat integrovat ty, kteří azyl získají, ale i vrátit ty, kteří ho nezískají.“
Odborník na Německo a Evropskou unii Jaroslav Šonka kvóty tak striktně neodmítá, na rozdíl od české vlády.
Šonka: „Nová česká vláda má o něco diferencovanější pozice a snaží se ukazovat na to, že Česká republika může spolupůsobit a snaží se prezentovat nějaké své názory. To je dobře, jen si musí česká vláda uvědomit, že evropská důvěra za posledních let v Českou republiku není zvláště hluboká.“
„Kvóty jsou dobrým prostředkem, ale jen v případě, že se podaří nastavit řadu dalších pravidel,“ dodal.
Novinář má na mysli především sociální podporu, ubytovávání s určitým standardem, možnou výměnu uprchlíků nebo nové mechanismy reformy Schengenských a Dublinských pravidel.
Šonka chápe roli Evropské unie v českých záležitostech jako regulační. „Jde o mechanismus, který nás chrání před vnitročeskými vášněmi. Chrání nás před podvodníky s dotacemi, před izolovanou primitivní diskuzí v koutku.“
„Potřebujeme na českou politiku nějaký dozor a když přijde revizor z Portugalska nebo Finska, tak tito lidé nejsou podplatitelní jako řada českých aktivistů. Potřebujeme čerstvý vítr,“ popsal své chápání role Evropské unie pro Česko Jaroslav Šonka.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.