České firmy válčí s ministerstvem obrany o miliardy za radary

29. listopad 2013

Česká armáda potřebuje nové radary, které nahradí sovětskou techniku ještě z dob studené války. O zakázku za miliardu a půl, což je jedna z největších armádních zakázek v následujících letech, bojují české firmy. Ty tvrdí, že dokáží včas vyvinout a vyrobit vojákům moderní radar přesně na míru.

Ministerstvo obrany ale vyjednává o mezinárodní spolupráci a chce koupit radary spolu s Poláky a Slováky. „Máme malý rozpočet a mezinárodní spolupráce je pro nás levnější, jak při pořízení, tak při provozu,“ tvrdí první náměstek ministra obrany Daniel Koštoval. V tomto projektu nabízejí Poláci své radary, které jsou ale údajně zastaralé a neodpovídají požadavkům české armády.

První náměstek ministra obrany Daniel Koštoval tvrdí, že zatím není nic rozhodnuto. V tuto chvíli ministerstvo zjišťuje, za jakých podmínek by bylo nejvýhodnější radary nakoupit. „Nejednáme s polskou vládou o nákupu radaru, pouze probíhají zjišťovací jednání o možné regionální spolupráci. Je totiž možné, že by Slovensko chtělo koupit tento typ radaru, a pokud se chceme dohodnout na společném projektu, tak musí být všechny země spokojené.“

Pardubická Retia tvrdí, že je armádě schopná radary sestavené na míru dodat za stejné peníze jako Poláci. „Nabízíme, že splníme vaše požadavky včas, a jsme ochotni nést veškerá rizika. Nabízeli jsme, že jsme ochotni nést i pokutu stovek milionů korun,“ říká ředitel společnosti RETIA Petr Novák, který si účast na mezinárodní spolupráci vykládá po svém. „Armáda to definovala jako společný česko-polský projekt, což znamená, že za české peníze koupíme polský radar. A to se mi nelíbí. Když to dodá český průmysl, tak to znamená příspěvek do státního rozpočtu a vznik nebo udržení 800 pracovních míst.“

Podobně na věc nahlíží také docentka Ivana Kraftová, která vede Ústav regionálních a bezpečnostních věd při Ekonomicko-správní fakultě Pardubické univerzity. Podle ní je taková zakázka vzpruhou pro český zbrojařský průmysl. „Kromě té stránky ryze ekonomické vysoutěžením zakázky českou firmou se podporují hi-tech obory, což potřebujeme. A pro firmy tohoto typu je reference od státu klíčová, fakticky jde o kvalifikační moment.“

V Pardubicích je hned několik společností, které se specializují na výrobu radarů. Založili je v 90. letech bývalí zaměstnanci zkrachovalé Tesly Pardubice, která od 40. let vyvíjela radiolokátory pro vojenské účely. Nástupnické firmy se nyní chtějí spojit a o zakázku pro českou armádu usilovat společně. Zatím ale nemají prototyp, který by mohli armádě předvést. „V tuto chvíli je tento radar na papíře, ale máme velkou část komponentů ověřenou už v předchozích generacích radarů, takže to není to jenom na papíře,“ říká hlavní inženýr českého radaru MADR Pavel Šedivý.

Ministerstvo obrany


Polská (ne)vhodnost

České firmy nejsou jediné, které o zakázku stojí. Na českém ministerstvu obrany už několikrát lobovala polská armáda. Její zbrojařská firma BUMAR nabízí svůj radar TRS, který sama používá. Čeští vojáci požadují plně polovodičový modulární vysílač. Polský radar ale pracuje na principu centrální elektronky. Pokud se porouchá, dojde k výpadku, vysvětluje profesor pardubické univerzity Pavel Bezoušek:

„Moderní radary používají polovodičové distribuované vysílače a to má řadu výhod. Je tam více jednotek, a pokud dojde k poruše, radar pracuje dál. U centrálního systému se musí při kolapsu přepnout na náhradní vysílač a v řádu minut je radar nefunkční. To je doba především ve vzdušné obraně kritická, za tu dobu totiž nějaká střela nebo letadlo přeletí půlku republiky.“

Poláci by tak zřejmě museli svůj radar kompletně předělat, protože současná koncepce nevyhovuje požadavkům české armády. To připouští i zástupce náčelníka generálního štábu Bohuslav Dvořák: „Jasně jsme řekli naše výhrady k tomuto radaru, a to i na nákladnost provozu. Chceme do výzbroje moderní radar, který bude sloužit dalších 30 let, aniž bychom se dostali na jeho limit,“ vysvětluje Bohuslav Dvořák.

České firmy navíc chtějí, aby ministerstvo nakoupilo radary přímo, bez výběrového řízení. Podle právní analýzy, kterou Českému rozhlasu zpracovala Advokátní kancelář Jelínek, to umožňuje výjimka v zákoně o veřejných zakázkách. Náměstek ministra obrany Daniel Koštoval varuje před reakcí neoslovených firem, které pravděpodobně proces napadnou, a armáda nedostane radary včas.

autor: ZAL
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.