Česká stopa na Titaniku existuje. Jen musíte hledat jinde
Od potopení nejslavnější lodi světa uplyne 15. dubna 111 let. Její příběh a osudy cestujících i posádky přitahují pozornost stále. Stejně, jako fascinovaly současníky krátce po katastrofě. A už tenkrát se na stránkách českých deníků rozjelo pátrání po Češích, kteří potopení Titaniku prožili – a přežili, nebo ne.
Brzy se vyrojila řada jmen i pamětníků z našich končin, kteří do nejmenších detailů popisovali své zážitky při potápění lodi i záchraně těch šťastnějších cestujících.
Jenže je tu háček: nikdo z nich nebyl na seznamu pasažérů ani posádky. Jak je to tedy s českou stopou na Titaniku? Existuje vůbec nějaká hodnověrně doložitelná?
Při potopení Titaniku zahynulo asi 1,5 tisíc lidí z celkového asi 2,2 tisíce cestujících a členů posádky. Nedostatek záchranných člunů, špatná organizace a ledová voda se staly smrtelnou pastí, a ti, kteří přežili, mohli děkovat osudu.
Jejich příběhy se rozlétly po světě a dokud tito pamětníci žili, těšili se nemalé pozornosti. Ne každý o ni stál.
Pravda? Lež?
Našlo se však dost těch, kteří rádi a ochotně zavzpomínali. I pro Československý rozhlas.
Z doby 50. výročí potopení tak máme v archivu nahrávky vzpomínek Rudolfa Linharta a Josefa Kielbasy, oba na Titaniku údajně pracovali jako číšníci.
Podrobný seznam posádky však jejich jména neuvádí. Na žádném seznamu se neobjevují ani další česká jména jako strojník Jan Kabát nebo člen lodní kapely Karel Stanke.
A když už jsme u lodní kapely. Existuje legenda, že byla česká komplet. Ovšem jediným argumentem, proč by tomu tak bylo, je nejspíš rčení, „co Čech, to muzikant“. U všech výše zmiňovaných jmen zkrátka platí, že pro jejich přítomnost na Titaniku nehovoří jediný hodnověrný důkaz.
Zcela jiná cesta
Jestliže máme hledat věrohodné české stopy na Titaniku, musíme na to jít opačně. Když není nikdo z těch, kdo to o sobě tvrdí, na seznamu cestujících či posádky, co naopak zjistit, jestli na tomto seznamu jsou nějaká česky znějící jména? A jsou.
Například takový Ernest Moraweck, cestující II. třídy. Narodil se sice v Iowě, ale byl synem českých imigrantů. A pak že nějakou dokumenty podloženou českou stopu na slavné lodi nenajdeme.
Když se do studia pustíme ještě podrobněji, čeká nás mnohé překvapení. V první a druhé třídě máme cestujících s českými kořeny hned několik. A dokonce i jedněm z nejslavnějších přeživších, tzv. sirotkům z Titaniku, kolovala v žilách česká, respektive moravská krev, aniž by to sami po celý život tušili.
Více se dozvíte od historika Michala Plavce z Národního technického muzea a spisovatele a badatele Stanislava Motla v pořadu Historie Plus. Vysíláme v repríze z dubna 2022.
Související
-
Titanik. Co všechno s ním měli společného Češi?
Nepotopitelný. To se říkalo o Titanuku. Hned při své první plavbě narazil do ledovce. Po necelých třech hodinách, 15. dubna 1912 klesl ke dnu. Kteří Češi na palubě přežili?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
