Česká ekonomika roste, ale hospodaření a administrace státu se nezlepšuje, říká prezident NKÚ Kala

24. červenec 2018
3875323-miloslav-kal_180130-184915_pla.jpeg

Z formálního hlediska má Česká republika zákony a instituce, které patří k modernímu státu. V reálném životě ale často dochází k tomu, že se občan setkává s byrokratickým, formalistickým přístupem, na jehož základě se nedočká pomoci a služby. Nepříliš lichotivé vysvědčení vystavil státnímu aparátu prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala v rámci výroční zprávy instituce, v jejímž čele stojí.

„Pokusili jsme se na ten problém podívat trošku šířeji,” říká prezident NKÚ, který svoji výroční zprávu, přednesenou na půdě Senátu, rozdělil do dvanácti hlavních bodů. 

Co ho vede k závěru, že výkonnost státní administrativy silně zaostává za výkonností ekonomiky a že neefektivní stát brzdí naši společnost? Porovnání se světem. „Nejlepší je mezinárodní srovnání, když nám někdo zvenku vystaví vysvědčení,” myslí si. 

Že by se celkově zvyšoval výkon státu v oblasti administrace a svého hospodaření, to bych nepotvrdil.
Miloslav Kala

„Světové ekonomické fórum zpracovává hodnocení jednotlivých států podle různých indikátorů. Česká ekonomika je na 31. místě z asi 137 hodnocených států. To je supr výsledek, který, myslím si, všichni vidíme. Nízká nezaměstnanost, vysoký výkon ekonomiky, daří se vybírat daně, firmy prosperují. Vedle toho ale fórum upozornilo na to, že výkonnost veřejného sektoru v Česku je až na 100. místě,” vysvětluje Kala. 

Je líp?

Počty státních zaměstnanců klesaly do roku 2013, od roku 2014 rostou. Podle Kaly to na výkon státu nemá velký vliv. „Dochází k růstu ve školství, roste počet učitelů, který mají na svědomí silnější ročníky, posilovala se finanční správa z důvodu zavedení EET a podobně. Že by se ale celkově zvyšoval výkon státu v oblasti administrace a svého hospodaření, to bych nepotvrdil,” říká prezident NKÚ. 

Osvícená ekonomika může plnit naše potřeby i chránit životní prostředí, tvrdí environmentalista

Země, ekologie

Životní prostředí se stalo velkým tématem všeho podnikání. Zátěž napříč obory je často fatální a přitom by mohla být mnohem menší. O tom, jak mohou firmy pracovat s dopady své činnosti na životní prostředí, hovořil v Magazínu Leonardo Vladimír Kočí, děkan Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

V narážce na slavné volební heslo hnutí ANO „Bude líp” upozorňuje Kala na to, že jsou oblasti, ve kterých lépe není. „Podívejte se na oblast rozpočtování. Státní rozpočet má sloužit k řízení fiskální politiky, ovlivňovat to, kolik prostředků se nalije do ekonomiky, aby to přineslo výsledek. V roce 2016 jsme měli rozpočet, který skončil s rozdílem mezi plánovaným schodkem a skutečným výsledkem 132 miliard korun. To je deset procent státního rozpočtu,” uvádí Kala a připouští, že v roce 2017 došlo ke zlepšení. 

„Tento rozdíl byl ale 54 miliard, takže zase pět procent rozdílu. V čem se to projevuje? Všechny mandatorní výdaje, výdaje na provoz, byly zkonzumovány. Devadesát miliard korun jsme ale neutratili v investicích, v kapitálových výdajích. Z tohoto pohledu jsme nehospodařili lépe,” dodává Miloslav Kala.

Spustit audio

Související