Češi už téměř dva roky chudnou. Situace je závažná, shodují se odborníci. Nejvíce tratí ti nejchudší, i proto nedůvěřují vládě, tvrdí
Češi chudnou. Nejlépe to odráží pokles reálných mezd, který aktuálně prožíváme a je nejdelší v naší historii. Přitom jsme si v posledních letech zvykli na to, že nám platy každým rokem poměrně slušně rostly. Jenže situace se zásadně změnila a zdražování začalo ukusovat nejen z naší kupní síly, ale především z ochoty zaměstnavatelů mzdy nadále zvyšovat.
To je realita, která nás čeká i v dalších měsících a která tak zásadně ovlivní hodnocení nejen kvality našeho života, ale i kvality našich politiků a podnikatelů. Jaký potenciál má tato situace ovlivnit naše chování a hodnocení dlouhodobě?
Čtěte také
V loňském roce bylo Česko zemí s nejprudším propadem reálných mezd v rámci všech zemí OECD. Průměrné reálné mzdy Čechům klesají už sedm čtvrtletí v řadě, což je nejdelší doba v historii Česka, a pomalu se tak vrací naše kupní síla zpět do minulosti.
V reálném srovnání se vrátila na úroveň let 2018 a 2017. To vše v době, kdy čelíme recesi. Ale takové podivné, protože nezaměstnanost je stále rekordně nízká. I proto se říká, že právě uchazeči o práci řídí pracovní trh.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula o víkendu představil požadavek růstu mezd při vyjednávání kolektivních smluv v privátní sféře o osm až deset procent. „Důvodem je 33 procent inflace, která se odehrává od roku 2021. Největší problém české ekonomiky je 16 měsíců po sobě klesající spotřeba, která tvoří HDP z 55 procent,“ řekl.
Čtěte také
Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček vidí řešení nastartováním hospodářského růstu. „Doporučení odborů není protiinflační opatření. Musíme si uvědomit, že musí být z čeho takový nárůst udělat. Pokud nebude hospodářský růst, těžko lze mluvit o navyšování platů. Musí být z čeho přidávat,“ tvrdí.
Hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil tlak na růst mezd považuje za zcela opodstatněný i kvůli výsledkům firem v minulém roce. „Růst inflace byl minulý rok spojen i s růstem zisku firem, který vzrostl. Nyní se dostáváme do situace, kdy se probouzejí i domácnosti. Samotná nezaměstnanost na třech procentech naznačuje, že by mzdy měly růst nějakých o nějakých šest až osm procent,“ míní.
Dodává, že pokles spotřeby domácností máme největší ze všech států EU.
Názory odborníků
Podle Tomáše Kosteleckého, sociologa ze Sociologického ústavu Akademie věd, je současná situace závažná. To, že v Česku mzda nejvíce klesá, podle něj nastat nemuselo.
Michael Škvrňák z výzkumné agentury PAQ Research tvrdí, že pozice tuzemska neodráží diverzitu toho, jak se lidé mají. „Pokles mezd dopadá na lidi různě, nejvíce na tom tratí ti nejchudší,“ tvrdí a dodává, že Česko má asi 15 procent obyvatel, kteří jsou každý měsíc na nule – nic neušetří.
„S chudobou souvisí i systém exekucí,“ dodává Kostelecký.
Čtěte také
Vnitropolitický komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman si myslí, že o problematice nejlépe vypovídá, jak lidé vnímají politickou reprezentaci – tuto vládu a jak jí důvěřují. „Momentálně jí věří 25 procent lidí, do čehož se promítá i jejich ekonomická situace,“ vysvětluje.
„Debaty o výši minimální mzdy jsou vedeny mezi třemi stranami: politici, představitelé zaměstnavatelů a odbory. Dlouhodobě panují odlišné názory na to, jak vysoká by minimální mzda měla být. Byť se v ČR zvyšuje postupně, tak ne takovým tempem, které by odpovídalo 21. století,“ dodává.
Pomohlo by odloučit minimální mzdu od zaručené? Jaké jsou regionální rozdíly v chudobě Čechů? A proč někteří nežádají o sociální dávky? Odpovědi nabídne pořad Souvislosti Plus, ptá se Václav Pešička.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
