Češi pracují příliš dlouho a za málo peněz. Stát na zvýšení platů má, tvrdí odborářský boss
Patnáct procent pro učitele, deset procent pro ostatní zaměstnance s účinností od 1. listopadu. Takové jsou základní požadavky odborářů veřejného sektoru, kteří vstoupili do stávkové pohotovosti. Zaměstnance podpořil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), naopak ministr financí Ivan Pilný (ANO) k podobným nátlakovým akcím nevidí důvod. „Je naprosto jednoznačné, že v koalici není shoda. Začínáme být nervózní, protože koncem měsíce se má do Sněmovny dostat návrh státního rozpočtu,“ upozorňuje předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Stávková pohotovost se celkem týká asi šesti set tisíc zaměstnanců, kromě ministerstev jde například o Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, ostravskou a olomouckou filharmonii, úřady práce a další instituce. „Je to vyjádření, že nervozita stoupla na maximum. A pokud 11. září vláda nerozhodne, budou odbory jednat o různých typech protestních akcí. Včetně stávky,“ upřesňuje.
Byl jsem na jednom katastrálním úřadu nedaleko Prahy, kde lidé pracují za 13 tisíc hrubého. A perspektiva žádná.Josef Středula
Nejhorší situace je podle Středuly v platech pracovníků v sociálních službách, nepedagogických zaměstnanců ve školství, kultuře a technických profesích. Na úřadech na tom jsou špatně zaměstnanci, kteří jsou ve styku s klienty.
Podle statistik je ale průměrný plat ve státní sféře vyšší než v soukromé, kde navíc zaměstnanci nemají tolik jistot. „Ve státní sféře jsou ale mnohem vyšší požadavky na dosažené vzdělání podle zákona o státní službě, navíc zakazuje jakékoli podnikání nebo přivýdělek. A s jistotou je to ošemetné. Není to tak, že by se státní zaměstnanci nemuseli bát o své místo,“ zdůrazňuje.
Dlouhá pracovní doba
Další rozdíl Středula vidí ve struktuře mezd a platů. Sedmdesát procent ekonomicky aktivních je pod hranicí průměrné mzdy, dobře placení manažeři vedou špatně placené zaměstnance. Naopak ve státní sféře je rozdíl mezi průměrným platem a mediánem poměrně nízký.
Tématem pro odbory ale není jen výše platů, ale také délka pracovní doby a další podmínky zaměstnanců. „Pracovní doba je u nás jedna z nejdelších v Evropě, český zaměstnanec za šest let odpracuje o jeden rok více než ten belgický,“ uvádí Středula. Dalším tématem tak může být růst produktivity práce, změna struktury české ekonomiky i čtvrtá průmyslová revoluce.
Jak se Josefu Středulovi vyjednává s novým ministrem financí? Poslechněte si celé Interview Plus >>Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
