Češi jsou šikovní a umí improvizovat, ale když vám nejde voda, máte jen 72 hodin, upozorňuje vojákyně

Čtěte také

Vláda neplní závazky NATO, vadí Fischerovi. Šlachta: Na vině je i ta Fialova, armáda se buduje dlouho

„Kurs základní přípravy jsem absolvovala jako dobrovolnice společně s vojáky aktivní zálohy,“ přibližuje autorka.  

„Mělo to být pro mě takové jednou a dost, jenomže najednou jsem zjistila, že mi armáda učarovala a že to je přesně to, co chci dělat,“ vzpomíná ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

Označuje se za velmi aktivní záložníci, kvůli cvičením tak do Česka cestuje až desetkrát za rok. Žila na různých místech světa, nejsilněji ji ale ovlivnil život ve Finsku a zkušenost s tamější společností a mentalitou.

„My Češi, když nasněží, tak okamžitě vyjdou titulky: Silničáři opět nevyjeli. To se ve Finsku nestane, tam se počítá s tím, že nevyjedou,“ srovnává.

„Tam se opravdu musíte spoléhat sama na sebe a samozřejmě, když dojde k něčemu vážnému, stát je připraven pomoci. Ale taková ta připravenost začíná u každého jednotlivce,“ poukazuje.

Připraveni na krize

Finská společnost podle ní dědí zkušenosti z generace na generaci. Historicky se vypořádávala třeba s mrazivými teplotami a opakovaně odolávala přesile sousedního Ruska.

Čtěte také

Hydrolog Jan Daňhelka: Blackout ve Španělsku ukázal, jak moc jsme zranitelní. Zásoby na tři dny by měl mít doma každý

„Oni prostě vědí, že aby přežili, tak musí být organizovaní, připravení, nesmí nic podcenit. To trvá dodnes,“ všímá si vojákyně.

Plně se vyrovnat finské připravenosti proto může být složité a znamená to dlouhodobější proces, upozorňuje. Jsou ale věci, které můžeme udělat hned. „To je právě to, že každý z nás přijme osobní zodpovědnost, připraví si doma věci, které by mohl potřebovat v případě nějaké krize,“ vysvětluje.

Připravenost může v krizových situacích, jako jsou například povodně, blackout nebo vojenské konflikty, výrazně pomoci nejen občanům, ale také státu. Podle osobní zkušenosti vojákyně ji ale Češi mnohdy podceňují.

Čtěte také

Potřebujeme adresná opatření, která se dají v čase krize zapnout a vypnout, shodují se Daniel Prokop a Tomáš Dvořák

„Byla jsem zděšená, že i vzdělaní lidé to berou na lehkou váhu. A přitom, když se něco stane, je obrovský rozdíl, jestli se stát bude starat o 10 milionů nebo jen o 3 miliony lidí,“ nastiňuje.

Česká společnost podle ní zvládá krize, kde má vice času si poradit. Dokazuje to úspěšná integrace lidí z Ukrajiny nebo šití roušek během covidové pandemie. „Tohle zvládneme, protože jsme šikovní, umíme improvizovat,“ poukazuje.

„Ale když vám vypnou proud a nejde voda, tak máte najednou 72 hodin, prostě musíte pít,“ vysvětluje. „Věřím, že Češi by vymysleli za týdny nějaký geniální způsob filtrace, ale na to nemáte čas. Musíte být připravená teď hned, a to by si měl každý z nás uvědomit,“ uzavírá příslušnice aktivních záloh.

Co znamená finské sisu? V čem se může Česko inspirovat? A zvládli bychom krizové situace? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.