Češi jsou šikovní a umí improvizovat, ale když vám nejde voda, máte jen 72 hodin, upozorňuje vojákyně
Je příslušnicí aktivní zálohy Armády České republiky a už 20 let žije s rodinou na různých místech světa. Nejvíce ji ale ovlivnila finská společnost, ke které mnohdy vzhlíží i ostatní státy. „Oni prostě vědí, že aby přežili, tak musí být organizovaní, připravení, nesmí nic podcenit. To trvá dodnes,“ přibližuje v Hovorech Petra Horáková Krištofová, autorka knihy Deník vojínky.
Čtěte také
„Kurs základní přípravy jsem absolvovala jako dobrovolnice společně s vojáky aktivní zálohy,“ přibližuje autorka.
„Mělo to být pro mě takové jednou a dost, jenomže najednou jsem zjistila, že mi armáda učarovala a že to je přesně to, co chci dělat,“ vzpomíná ve vysílání Českého rozhlasu Plus.
Označuje se za velmi aktivní záložníci, kvůli cvičením tak do Česka cestuje až desetkrát za rok. Žila na různých místech světa, nejsilněji ji ale ovlivnil život ve Finsku a zkušenost s tamější společností a mentalitou.
Čtěte také
„My Češi, když nasněží, tak okamžitě vyjdou titulky: Silničáři opět nevyjeli. To se ve Finsku nestane, tam se počítá s tím, že nevyjedou,“ srovnává.
„Tam se opravdu musíte spoléhat sama na sebe a samozřejmě, když dojde k něčemu vážnému, stát je připraven pomoci. Ale taková ta připravenost začíná u každého jednotlivce,“ poukazuje.
Připraveni na krize
Finská společnost podle ní dědí zkušenosti z generace na generaci. Historicky se vypořádávala třeba s mrazivými teplotami a opakovaně odolávala přesile sousedního Ruska.
Čtěte také
„Oni prostě vědí, že aby přežili, tak musí být organizovaní, připravení, nesmí nic podcenit. To trvá dodnes,“ všímá si vojákyně.
Plně se vyrovnat finské připravenosti proto může být složité a znamená to dlouhodobější proces, upozorňuje. Jsou ale věci, které můžeme udělat hned. „To je právě to, že každý z nás přijme osobní zodpovědnost, připraví si doma věci, které by mohl potřebovat v případě nějaké krize,“ vysvětluje.
Připravenost může v krizových situacích, jako jsou například povodně, blackout nebo vojenské konflikty, výrazně pomoci nejen občanům, ale také státu. Podle osobní zkušenosti vojákyně ji ale Češi mnohdy podceňují.
Čtěte také
„Byla jsem zděšená, že i vzdělaní lidé to berou na lehkou váhu. A přitom, když se něco stane, je obrovský rozdíl, jestli se stát bude starat o 10 milionů nebo jen o 3 miliony lidí,“ nastiňuje.
Česká společnost podle ní zvládá krize, kde má vice času si poradit. Dokazuje to úspěšná integrace lidí z Ukrajiny nebo šití roušek během covidové pandemie. „Tohle zvládneme, protože jsme šikovní, umíme improvizovat,“ poukazuje.
„Ale když vám vypnou proud a nejde voda, tak máte najednou 72 hodin, prostě musíte pít,“ vysvětluje. „Věřím, že Češi by vymysleli za týdny nějaký geniální způsob filtrace, ale na to nemáte čas. Musíte být připravená teď hned, a to by si měl každý z nás uvědomit,“ uzavírá příslušnice aktivních záloh.
Co znamená finské sisu? V čem se může Česko inspirovat? A zvládli bychom krizové situace? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.


