Češi jsou opatrní podnikatelé, jenže jistota je drahá. Potenciál leží v technologiích, míní Navrátil
Český byznys by měl najít odvahu překročit své hranice – to je hlavní vzkaz, který podnikatelům dala největší tuzemská byznysová konference reVize Česka. Řečníci na ní vyzvali k opuštění subdodavatelské ekonomiky a větší expanzi do zahraničí. „Nepočítejme, že náš trh je 10 milionů Čechů. Vždycky bychom měli uvažovat minimálně o tom, že se chceme prosadit na jednotném evropském trhu – ale proč se neprosadit i globálně?“ vyzývá hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
„Opatrnost je neekonomický termín, ale my počítáme s tím, jak se lidé rozhodují a jak hodnotí budoucí vývoj. A tady platí složené úročení, které říká, jak moc si ceníme budoucích výsledků a jak moc jsme ochotni investovat teď, abychom v budoucnosti měli hodně,“ vysvětluje Navrátil a pokračuje:
Čtěte také
„V tomto jsme skutečně velmi opatrní. My třeba držíme velmi konzervativní investice – jenom 15 procent jsou rizikovější investice, které jsou ale schopné vydělávat dlouhodobě výrazně více. A potom držíme velkou část finančních aktiv v hotovosti nebo na účtech v bankách.“
Psychologické bezpečí managementu přitom firmy oslabuje. Ochota riskovat a investovat navzdory případným chybám přitom může podnikům přinést až o 40procentní nárůst hodnoty za deset let.
„Máme strach ze změny, protože si ji neumíme představit. To je naše chyba – jsme hodně racionální lidé, ale nejsme schopni namalovat si scénář změny a spočítat si, jak se investice bude zhodnocovat v budoucnosti,“ kritizuje Navrátil.
„Samozřejmě se proti rizikům musíme obrnit, ale naše neschopnost představit si, jak by to mohlo vypadat jinak, nás omezuje. Kvůli tomu volíme status quo. Jenže jistota je velmi drahé rozhodnutí, protože znamená nevyužít příležitosti, které máme,“ usuzuje.
Čtěte také
Zajímavé možnosti lze podle něj nacházet i v době rychle se střídajících krizí, jaké v posledních letech prožíváme. K jejich identifikaci je ale potřebná změna myšlení – příležitosti se neobjevují samovolně, je proto potřeba umět je identifikovat, což bez otevřené mysli a určité dávky odvahy nejde.
K hledání dalších příležitostí by přitom podnikatelům mohlo pomoct i mentální přehození na globální byznys.
„Nepočítejme, že náš trh je 10 milionů Čechů. V ekonomii fungují úspory z rozsahu – když jste schopni prodávat na výrazně větším trhu. My jsme součástí jednotného evropského trhu, tak proč se neprosadit globálně?“ ptá se Navrátil. „Tato mentalita nepočítat s tím, že jsem omezen pouze 10 miliony konzumentů, je naprosto klíčová i v investicích. Když počítám z výrazně většího procenta nebo velikosti trhu, tak je růstový potenciál výrazně vyšší.“
Snaha se nevyplácí
Potenciál pro Evropu ale leží i ve využití moderních technologií. Sice zaostáváme ve výzkumu, změnu pro ekonomiku ale může přinést rychlá a intenzivní adaptace.
Čtěte také
„Český průmysl má výhodu v tom, že patří mezi top robotizované průmysly na světě. Jsme v první dvacítce. A roboti znamenají data – když je mám, jsem schopen s nimi pracovat prostřednictvím umělé inteligence,“ vyzdvihuje Navrátil a vysvětluje: „To, jakým způsobem jsme schopni využívat umělou inteligenci, hodně souvisí s metakognicí a nám může pomoci naše inženýrství, kreativita a to, že se snažíme neustále něco zlepšovat.“
Za velkou výhodu považuje vysokou digitální gramotnost české mládeže. Čeští patnáctiletí studenti a studentky se v testech umístili dokonce jako druzí nejlepší na světě. Naopak překážkou je vzdělávání postavené na memorování faktických informací místo porozumění látce a jejímu kontextu.
„Nastavili jsme základní školství tak, abychom vyhrávali v AZ kvízech – když se řekne bitva na Bílé hoře, tak nám naskočí datum, ale ne to, co to znamenalo pro české země. Přitom tehdy řešili velmi podobná témata, jen s jinými technologiemi,“ upozorňuje ekonom a připomíná, že tehdejší rozmach knihtisku otevíral podobné obavy, kritiku i problémy jako dnešní umělá inteligence.
Čtěte také
Kromě způsobu učení ale podle něj bude muset český vzdělávací systém odbourat i ekonomické a sociální rozdíly, které vytváří velké bariéry mezi českými studenty.
„V základním školství bychom měli děti naučit, že se snaha vyplácí. Všude ve světě platí, že když má člověk velmi dobré studijní výsledky, tak má vysoký růstový mindset. V Česku jsme schopni zabít potenciál i u talentů a velmi chytrých studentů,“ uzavírá Navrátil a dodává:
„Další smutné číslo je, jak učitele věří tomu, že snaha dětí skutečně povede k tomu, že se budou zlepšovat. Tady máme druhý nejnižší růstový mindset na světě, což ukazuje, že si myslíme, že inteligence je daná, neměnná a nejlepší je nevyčuhovat.“
Není nejistota v podnikání a investicích přirozená? Jak velký problém je, že máme nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí? A můžeme dohnat Spojené státy americké a asijské země v oblasti moderních technologií? Dozvíte se v záznamu celého dílu pořadu Řečí peněz. Moderuje Václav Pešička.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
