Češi jako první na světě vyrobili grafenové nanorole. Ty by mohly rozpohybovat ochrnuté končetiny
Experimentální nanorole jsou mikroskopické pružinky z grafenu. Vědci si slibují, že by v budoucnu mohly najít využití třeba v biomedicíně. Odborníci z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského ale upozorňují, že na jakékoli praktické využití si lidstvo ještě pár let počká.
Nanorole je rulička, která připomíná pérko do hodinek. Grafen coby tekutá forma uhlíku má přitom tloušťku jen jeden atom, a proto jsou nanorole skutečně miniaturní – mají rozměry jen v řádech tisícin až miliontin milimetru. Také to je ostatně jeden z důvodů, proč se záměr, o kterém se mluví už od šedesátých let minulého století, podařilo realizovat až nyní.
Pohyb nanorole je řízen napěťovými impulzy, které jsou velmi malé, řádově desetiny voltů, což je blízko například akčního potenciálu neuronu.Pavel Janda
„Dokáže převádět elektrické impulzy na pohyb,“ říká o nové technologii nanorolí Pavel Janda z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského a vysvětluje, že na základě elektrických impulzů určité polarity se nanorole buď svinuje nebo rozvinuje.
Tato vlastnost by v budoucnu potenciálně mohla pomoci ochrnutým pacientům. Ti by prostřednictvím implantátu z grafenových ruliček mohli být znovu schopni ovládat nehybné končetiny. Byť této představě nahrávají i další vlastnosti nanorolí – jako je například biokompatibilnost – jejich praktické využití odborníci vidí nejdříve v horizontu několika let.
Kromě medicíny můžou být nanorole upotřebeny i v robotice nebo konstrukci mikro-elektromechanických zařízení, jako jsou nanoventily nebo nanopumpy. „My se teď budeme snažit najít způsob, jak nanorole vytvořit takříkajíc na zakázku, aby měly určité vlastnosti a abychom je mohli z hlediska jejich elektromechanických vlastností konkrétně studovat,“ vysvětluje Pavel Janda.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.