Češi divokou přírodu milují, ale nemají problém do ní zajet autem, říká ekopsycholog

3. březen 2016
Turistika, turistická značka, značení

Čtvrtek je Světovým dnem divoké přírody. Každý z nás si ji představuje poněkud jinak. Co si ale představují pod pojmem divoká příroda Češi? To se před půl rokem rozhodla zjistit skupina vědců z Masarykovy univerzity v Brně, a výsledky jsou překvapivé.

„Ukázalo se, že Češi mají rádi divočinu, a podporují její další rozšiřování u nás,“ uvedl v Magazínu Leonardo vedoucí skupiny ekopsycholog Jan Krajhanzl.

Většina Čechů je přesvědčena, že pokud dáme území třeba 50 let, tak tam divoká příroda může vzniknout, citoval z výsledků výzkumu expert.

Divočina může mít různé definice, takže je v pořádku, že si lidé pod tímto pojmem představí nejrůznější věci. „Odborná veřejnost ale definuje divokou přírodu jako bezzásahovou, kde stavební, zemědělské a lesnické aktivity jsou nulové.“

Průzkum také ukázal, že Češi mají o divočině velmi zromantizované představy.

„Myslím, že české prostředí bylo vždy pod vlivem romantismu, ne nadarmo se všichni na základních školách učíme o Karlovi Hynkovi Máchovi,“ soudí ekopsycholog.

Proto vznikl v Česku Klub českých turistů, proto udržujeme značené stezky. „Odtud ta tradice o víkendu vzít batoh a vyrazit někam do přírody. Pak vlastně i tradice skautingu a trampingu.“

„Co mě na tématu vztahu Čechů k přírodě baví, je jeho rozporuplnost,“ svěřil se Krajhanzl. „Je spousta lidí, kteří mají rádi přírodu a mají chuť v ní trávit čas, ale nemají třeba zábrany přijet autem doprostřed lesa.“

Dalším příkladem mohou být sběratelé hmyzu. „Jsou tak nadšeni krásou hmyzího života, že brouky chytají a dávají si je do vitrínek.“

Kapitolou sama pro sebe jsou podle ekopsychologa myslivci. „Nebo zde máme horolezce, o kterých rozhodně nelze říct, že co horolezec, to ekologický aktivista.“

„Náš vztah k přírodě mi přijde jako velmi košatá věc, kdy neplatí, že čím více lidé budou trávit v přírodě, tím více ji budou chránit,“ objasnil české specifikum Jan Krajhanzl.

Spustit audio
autoři: Markéta Ševčíková, Ondřej Čihák
  • Věda