Češi a angličtina? Stydíme se a chceme být perfektní, to je ale samo o sobě hloupost, tvrdí lektor

„Být boží v angličtině nemá definici v podobě nějaké oficiální úrovně, ale spíše že ze sebe máme radost, že něco řekneme, že se s někým bavíme, nějak se dorozumíme. A to nám řekne, že jsme boží v angličtině,“ objasňuje lektor angličtiny ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

Čtěte také

Angličtina na vás nesestoupí jako Duch svatý. Každý den je třeba malá akce, radí učitel Broňa Sobotka

Jeho často svérázné příspěvky sleduje přes 142 tisíc lidí. „Ty největší hlouposti, které jsou k ničemu, si lidé pamatují nejvíc,“ uznává lektor.

Na sociálních sítích tak sází na přátelský přístup a početné publikum vnímá jako své kamarády. „Když je člověk nějakým způsobem šokován, pobaven nebo i znechucen, cítí nějakou emoci, tak je větší šance, že si to lépe zapamatuje,“ vysvětluje.

K osvojení cizího jazyka podle něj může stačit i pár minut denně. Pokud si vytvoříme denní návyk, kdy se jazyku vystavujeme, konzumujeme ho a aktivně používáme, posun může přijít i za půl roku, věří expert.

„Těžké je dostat se ještě dál, když už je člověk na relativně vysoké úrovni. To už jsou takové nuance, které máme tendenci nevidět, protože ten pokrok není tak velký jako na začátku,“ všímá si.

Motivace je proto zásadní v každé fázi učení. Lektor se snaží svým svěřencům nejen dodat znalosti, ale také pochopení a pocit, že jim angličtina může otevřít různé životní dveře.

Strach chybovat

V Česku si spousta lidí v angličtině nevěří, a i když slovíčka a fráze znají, mnohdy se stydí mluvit ze strachu, že se ztrapní, neodhadnou přízvuk nebo udělají chybu.

Čtěte také

Angličtina pro prvňáčky má být základ, říká exministr. Nemáme dost vhodných učitelů, oponuje ředitel

„Kolikrát vidíte, jak přijedou cizinci a dalo by se říct, že mluví třeba hůř česky než my anglicky, ale je jim to jedno, jdou do toho a snaží se. I z druhé strany vidíme, že jim často rozumíme,“ zdůrazňuje lektor a do kontrastu staví často typický český přístup:

„Zaprvé chceme být perfektní, což je sama o sobě hloupost. Z nějakého důvodu se stydíme, že uděláme chybu, ze školy si všichni neseme podobné problémy,“ usuzuje a dostává se k výuce angličtiny na českých školách.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) zrušil plán na povinnou angličtinu od první třídy a nechává na rozhodnutí školy, kdy začnou jazyk vyučovat. „Těžko říct jednotný věk, myslím si ale, že by se děti anglicky nemusely učit už od školky,“ zamýšlí se lektor. „Ve škole bych ji ale dal od první třídy,“ reaguje na krok ministerstva školství.

Čtěte také

Konec ruštiny? „Je lehčí pro porozumění,“ brání ji expertka. „Učme jazyky z Unie,“ namítá náměstek

I když se anglicky můžeme naučit v jakémkoli věku, s přibývajícím věkem se snižuje výkonnost paměti. Velký potenciál k učení nových jazyků tak mají právě děti a žáci, někdy ale mohou narazit na slabiny českého vzdělávání.

„Nedostatek nadšení ze strany učitelů, nedostatek emocí, nedostatek toho, že angličtina může být fajn a velmi přínosná do budoucna dětí,“ vyjmenovává lektor angličtiny a uzavírá:

„Podle mě je to u dětí promrhaný potenciál, protože mají opravdu tendenci chytat všechno velmi rychle, učit se rychle, ani se neučit a vědět.“

Jaké angličtině vůbec nerozuměl? Jak vypadají jeho lekce angličtiny? A co dělá Čechům a Češkám největší potíže? Poslechněte si celý rozhovor v audiu na začátku článku.