Čertovce dala prý jméno jedna nepříjemná baba

Filip Jan Zvolský, autor knihy Tajemství pražských půlnocí aneb Strašidla a pověsti staré Prahy, vypráví: „Někdejší Rožmberská strouha, dnes Čertovka, přišla ke svému pekelnému pojmenování díky jedné klevetivé a zlopřejné malostranské drbně“. A pokračuje: „Byla úlisná a zlá jako čert, takže jí malostranská mládež neřekla jinak než Čertovka. Žila v 19. století nedaleko od strouhy, na Maltézském náměstí. Byla trnem v oku všem malostranským mladíkům, na které měla přímo spadeno. Nelíbilo se jí, že v noci navštěvují krásné panny. A tak se jeden z mladíků jednou v noci vyšplhal ne za pannou, ale na dům té staré drbny, pod její okna nakreslil šest čertů a pod ně napsal ‚U sedmi čertů‘. Ráno z toho bylo pozdvižení na celé Malé Straně, protože si každý hned domyslel, kdo je tím sedmým čertem. A protože drbna často chodila prát prádlo k nedaleké strouze, lidé strouhu pojmenovali podle ní, Čertovka.

11 fotografií

Hned ve dvou domech na Maltézském náměstí se zjevovali šotci. Jeden z nich žil v domě U Malířů. Škodliví a především škodolibí šotci se zjevovali zase na staré poště, v domě čp. 8. Co se nepovedlo pošmistrům odeslat z pošty do večera, s tím si šotci během noci řádně pohráli. Měnili obsahy zásilek, pletli adresy nebo dokonce přepisovali obsah milostných psaníček. Pošmistři o šotcích dlouho nevěděli, až do té doby, kdy jakýsi občan neznal správnou adresu a napsal na obálku pouze Radnice. To bylo něco pro šotky! Místo R napsali Z a už byl oheň na střeše. Případ řešilo i ředitelství pošt a nakonec byla pošta zrušena,“ vypráví Filip Jan Zvolský. Šotci se museli přestěhovat. Kam, to pověst nepraví, ale možná se usídlili zrovna u vás doma nebo v práci.

Pokud nebudete mít štěstí na strašidla a zjevení v pražských ulicích, určitě je uvidíte v Muzeu pražských pověstí a strašidel v Mostecké ulici, otevřené je denně od 10 do 22 hodin. Pořádají také vycházky Se strašidlem za strašidly a mnohé další akce.