Ceny Ig Nobela za rok 2012

28. prosinec 2012

Kromě vážně míněných cen za nepopiratelné pokroky v oblasti vědy existuje řada cen za výrazné počiny jiného, méně vážného, nebo dokonce i zcela neseriozního druhu. Jednou z nejznámějších cen tohoto typu je tzv. “cena Ignáce Nobela”, zkráceně cena Ig Nobela.

Ta je dle svého statutu každoročně udělována takovým počinům z oblasti vědy a techniky, kterým se nejdřív zasmějete, ale pak se nad nimi musíte zamyslet. Neznamená to, že odměněný vědecký výzkum je vždy neseriozní nebo špatně provedený. Takové případy se sice často odměňují také, ale rozhodujícím kritériem je, aby oceněný počin byl dostatečně bizarní, kuriozní nebo jinak neobvyklý. Každoročně se uděluje deset Cen Ignáce Nobela.

Cenu Ig Nobela v oblasti akustiky za rok 2012 obdrželi japonští tvůrci přístroje, který se jmenuje příznačně SpeechJammer, tedy rušič projevů. Původním záměrem bylo vytvořit souběžný kvalitní odposlech, takový, který řečníkovi umožní, aby se sám slyšel z vnějšího zdroje a mohl tak kontrolovat svůj projev. Během zkoušek tvůrci ale zjistili, že přístroj má jiný účinek. Pokud člověk totiž slyší svoji řeč se zpožděním několika desetin sekundy, ovlivňuje to jeho řečové a psychické schopnosti natolik, že není schopen dál svoji řeč kontrolovat a nemůže souvisle mluvit. Vynález tedy najde patrně zcela jiné využití, bude eliminovat nevítané řečníky.

<p> <iframe width="610" height="343" src="https://www.youtube.com/embed/PV1cpjdOGnQ" frameborder="0" allowfullscreen></iframe></p>

Mezi další odměněné výzkumy patří např. zjištění jednoho psychologického týmu, že pokud se nakloníme doleva, vypadá Eiffelova věž v Paříži o něco menší. Za pozornost stojí i mechanická analýza stylu, jakým musíme chodit s kávou, abychom ji po cestě nevylili. Američtí neurovědci zase zazářili svým výzkumem stop nervové činnosti v mrtvých lososech. Britsko-americký fyzikální tým se pro změnu zabýval ženskými copy, konkrétně vztahem mezi silami, které na ně působí, a jejich tvarem a pohybem. Cenu za anatomii obdrželi dva američtí biologové, kteří zkoumali, jak šimpanzi identifikují své opičí kolegy podle fotografií jejich zadních partií.

Zdroje: Huffington Post, Annals of Improbable Research

autor: Pavel Vachtl
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.