Ceny dřeva se běžně vyjednávají pro čtvrtletí. Loni se ale měnily co deset dní, vzpomíná ředitel lesního družstva Svoboda

9. leden 2022
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy „Kůrovec tady nikdy nebyl. Teď se objevuje místně, v takových kruzích. Nevíme, proč zrovna tady,“ říká vedoucí lesní správy Kolowratových lesů Vladimír Šístek

České lesy se jen pomalu vzpamatovávají z kůrovcové kalamity. Na jejich obnovu je teď ale nedostatek sazenic. Ceny dřeva loni prudce stouply, a to po prvotním dramatickém propadu. Co po několika krizových letech pomůže lesním hospodářům či dřevařům, odpoví Zaostřeno Víta Pohanky.

V češtině říkáme, že dřevo „těžíme“, stejně jako třeba uhlí nebo jiné nerostné suroviny. V němčině používají sloveso „ernten“ (sklízet). V anglicky a francouzsky mluvících zemích také dřevo „sklízejí“, stejně jako další zemědělské plodiny.

Možná to naznačuje, že jsme až dosud víc než jinde chápali lesy jako něco neživého, co se jen těží, a o co se není potřeba starat. Nebo aspoň ne tak pečlivě, abychom minimalizovali možnost podobných kalamit, jakou ještě i dnes procházejí lesy v Čechách, na Moravě i ve Slezsku.

Nikdo ho nechce. Palivového dříví je kvůli kůrovcové kalamitě přebytek

Václav Kinský je kurátor Muzea lesnictví, myslivosti a rybářství Národního zemědělského muzea na zámku Ohrada v Jižních Čechách. Vysvětluje, že se s kalamitami podobného rozsahu potýkali i naši předci.

To, co se dělo v lesích v posledních letech je sice kalamita rozsahu, který nikdo ze současníků nepamatuje. Ale vznikla za situace, kdy je míra zalesnění výrazně vyšší než v 18. století.

Kalamity byly a budou

Organizace PEFC Česká republika, která sdružuje státní, obecní i soukromé vlastníky, například ještě v roce 2017 uváděla, že máme dvakrát víc lesů, než tomu bylo za Marie Terezie. A přinejmenším podobné situace jako dnes se řešily už 19. století, ve 20, století dokonce opakovaně.

Holina v lese na Žďársku

„Když otevřete stránky dobového odborného lesnického tisku, zjistíte, že měli podobné problémy v 60. a 70. letech už v 19. století. Další kalamity přišly v letech 1929–1930 a 1939–1940. Ta poslední se neřešila, protože byla válka. Holiny se pak zalesňovaly až do 60. let. Lesnictví se prostě pořád potýká s hmyzem, suchem, vichřicemi a jinými výkyvy počasí. Protože ten ,výrobní prostředek‘ je příroda. A  doba přirozené obměny lesa je 90 nebo 100 let."

V lesnictví je obvyklé, že se ceny vyjednávají na každé čtvrtletí. A teď se najednou cena měnila co deset dní.
Jiří Svoboda

„V roce 2019 jsme v tom byli naplno. Museli jsme zdvojnásobit až ztrojnásobit těžbu. To se dalo zvládnout, ale problém byl dřevo, protože ho najednou byl přebytek a ceny klesly na polovinu toho, co jsme byli zvyklí. Takže jsme generovali ztrátu," popisuje Jiří Svoboda, ředitel Lesního družstva obcí Přibyslav na Vysočině, které hospodaří na bezmála 6 tisících hektarech. Současně předsedá Svazu vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů České republiky (SVOL).

Zlomový loňský rok

Pak přišel rok 2021 a velký zlom. Po dřevu nastal velký hlad na světových trzích. Kvůli celním nedohodám s Kanadou začali Američané platit hlavně za stavební dříví stále vyšší ceny. A k tomu se přidala zvýšená poptávka Číny – a dřeva najednou začalo být málo. Vyšroubovalo to ceny do výše, kterou praktik Jiří Svoboda nepamatuje:

Čtěte také

„Už jsem se v tom přestával orientovat. V lesnictví je obvyklé, že se ceny vyjednávají na každé čtvrtletí. A teď se najednou cena měnila co deset dnů, což bylo naprosto bezprecedentní."

To ale neznamená, že by si lesníci teď mohli bezstarostně mnout ruce. Musejí totiž zalesňovat rozsáhlé holiny, které po narychlo vytěžených lesích zůstaly. Hlad po sazenicích je takový, že mnohde mají zajištěnou výsadbu jen na třetinu nebo polovinu rozlohy, kterou by zalesnit potřebovali.

Lesy české krajiny

Poslechněte si celé Zaostřeno, kde uslyšíte, jak se s kalamitou a následným cenovým kolotočem spořádávají například ve Ždírci nad Doubravou. Ve městě, které má vlastní lesy, ale je domovem největší pily a dřevozpracovatelského podniku ve střední Evropě. Jeho prosperita a to, jestli se bude nebo nebude vylidňovat, závisí právě na celém odvětví hospodářství. Připravil Vít Pohanka.

autor: Vít Pohanka
Spustit audio

Související