Čelíme obrovské krizi, která tu nebyla sto let. Teď musíme uzdravit lidi a připravit jakýsi Marshallův plán po koronašoku, říká eurokomisařka Jourová

Eurokomisařka Věra Jourová (za ANO)
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Eurokomisařka Věra Jourová (za ANO)

Eurokomisařka a místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová tvrdí, že probuzení na začátku koronavirové krize bylo kruté. Česko to prý vzalo za správný konec, stejně jako další země bývalého východní bloku. „Když se podívám na celou Evropu, tak západní se severní dlouho nezažila krizi, při které by musela reagovat rychlým, krizovým řízením,“ všímá si.

„Bylo to kuté probuzení. Myslím, že to nikdo nečekal a čelíme obrovské krizi,“ říká eurokomisařka Jourová (zvolená za ANO) v Interview Plus. 

„Teď máme dva hlavní úkoly před sebou. Uzdravit lidi a uzdravit hospodářství. V uzdravování lidí (leží) největší tíha a odpovědnost na členských státech EU, na bezpečnostních (a zdravotnických) složkách… Sleduji, co se děje doma v Česku, a držím place všem, kdo jsou v předních liniích a všem za to moc děkuji,“ dodává. 

Česko to vzalo za dobrý konec 

Pohledem zvenčí prý opatření české vlády hodnotí velmi kladně.

„Řekla bych, že to česká vláda vzala za správný konec… Ale i v dalších východoevropských zemích zafungoval jistý instinkt, že se blíží krize… Když se podívám na celou Evropu, tak se projevuje, že ta západní se severní dlouho nezažila krizi, při které by musela reagovat rychlým, krizovým řízením, takže vidíme jistý časový posun. Myslím, že Česko přijímá časná a efektivní opatření, takže má šanci se z toho problému dostat poměrně brzy.“  

Prvotní šok podle Jourové začal opadat už 13. února, kdy se poprvé sešli evropští ministři zdravotnictví a domluvili se, že spolu s ministry vnitra budou ob den konzultovat. „Dá se říct, že tam nastala (první) intenzivnější snaha dát státy dohromady a slaďovat jejich přístupy. Protože v některých případech státy přijímaly opatření, o kterých ostatní nevěděli.“

Co teď dělá Komise? 

Evropská komise se tak teď snaží hlavně o úpravu vnějších hranic Unie. „Uzavřeli jsme cestování a vývoz důležitých (zdravotnických) prostředků mimo Evropu. Intenzivně pracujeme na tom, aby dál proudilo zásobování členských zemí. V běžných časech si to asi neuvědomujeme, ale i Česko je závislé na tom, jestli bude zboží přes hranice putovat bez větších bariér a prodlev. Platíme výzkum, financujeme 17 slibných projektů za 3,5 miliardy korun. Zaplatili jsme 80 milionů eur německé laboratoři, od které chtěl výzkum koupit americký prezident Donald Trump. V tom jsme byli velice rychlí a zůstává v Evropě. Děje se spousta věcí,“ vypočítává Jourová současné aktivity Evropské komise.

Musíme uzdravit lidi a uzdravit hospodářství. Musíme připravit něco, čemu už mnozí říkají Marshallův plán po koronašoku, tzn. aktivovat prostředky a nastavit celý systém tak, aby se znovu nakopla ekonomika.
Věra Jourová

Celá 27 teď podle eurokomisařky dělá vše, co může, aby zjistila bezpečnost a zdraví svých občanů. „Narážíme na kapacitní limity, snažíme se organizovat centrální nákupy a ano, některé státy zakázaly vývoz a chcete-li, projevili menší míru solidarity. Ale dělají, co mohou… Ale i tady už probíhá první iniciativa pomoci mezi státy EU, kdy německá nemocnice nabídla lékaře a zdravotní sestry Francii.“ 

„Všichni zažíváme velký šok, protože takto velká, celoevropská zdravotní krize tady nebyla sto let. Musíme mobilizovat všechny síly, abychom ten virus porazili. Vůbec nepochybuji, že se to podaří, jen musíme být trpěliví, disciplinovaní a věřit institucím, které teď dělají, opravdu co mohou.“

Roušky od světových značek? 

Jourová přidává i informaci od kolegy-eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, který „dělá vše proto, aby zaktivizoval evropský textilní průmysl. Vím, že nesmím říkat značky, ale mám před očima mnoho známých textilních oděvních firem, které mění svůj výrobní program na šití roušek a dalších potřebných materiálů.“

Evropská komise mění své plány i v oblasti rozpočtu na rok 2021–2027. „V pátek jsme rozhodli o mobilizaci peněz, které se na to dají, a budeme se muset společně se státníky podívat i do návrhu rozpočtu… Tato krize pro nás bude ekonomicky žít ještě dlouho, takže musíme udělat správná opatření, abychom zmobilizovali zdroje tak, abychom to utáhli. Bude potřeba mít dobrý plán, ale věřím, že to zvládneme.“

V tuto chvíli ale nejen v Česku chybí právě zdravotnický materiál a roušky. Dovoz se daří pouze z Číny. Co na to eurokomisařka? „Krize nám o sobě něco zásadního říká, dozvídáme o naší soběstačnosti… a toto je případ, kdy nás koronavirus zasáhl na slabém místě. Teď nakupujeme, odkud to jde, takže i z Číny. Ta Evropě až dosud dávala dodávky přednostně, protože z EU tam šla tuším v únoru humanitární pomoc asi 57 tun materiálu,“ odpovídá.   

Sociální sítě?  

Věra Jourová má ve své gesci v Komisi mj. sociální sítě a boj proti dezinformacím. „Ještě když jsme se mohli scházet, tak jsem měla schůzku se šéfy velkých platforem,… na které jsme se dohodli, že oni budou aktivně odstraňovat škodlivé, alarmující zprávy, které mohou vytvořit velkou paseku, a to nejen na psychice lidí, ale i na zdravotním stavu. Protože tam kolovaly různé recepty, jak se viru zbavit. Odstraňování ale probíhá na základě pokynů zdravotních autorit (WHO, ale i z členských států). Mám s nimi dohodu, že vytvoří co největší prostor pro tyto autority, a to pro autorizované, spolehlivé zprávy od ministerstev a dalších z přední linie. To se děje… Chtěla bych, aby jim dali větší prostor, a to pro pozitivní, pravdivé instruktážní kampaně.“

Podle eurokomisařky totiž celá Evropa potřebuje líp vědět, že je potřeba se na veřejnosti chránit, zakrývat si nos a ústa a nosit roušky. „Když si totiž jdu v Belgii pro chléb, tak je velmi málo lidí, co se chrání. Právě k tomu chci využít sociální sítě,“ přiznává.

Celé Interview Plus Jana Burdy si poslechněte v audiozáznamu.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související