Byly mladé, byly statečné a chtěly bojovat proti nacistům. Ženy na frontě
Ženy na frontě: Malvína Friedmannová-Fantová. U Sokolova zachránila 11 vojáků, psal o ní Ludvík Svoboda
Pod nepřátelskou palbou odtáhla z bojiště množství zraněných vojáků, prošla s naší vojenskou jednotkou celou východní frontou až do vlasti – a po roce 1948 pomáhala budovat vojenskou zdravotní službu v Izraeli. Malvína Friedmannová-Fantová, žena, jejíž hrdinství prý inspirovalo i tvůrce filmu Sokolovo.
Rodačka (*1917) z židovské rodiny z vesnice nedaleko slovenského Trebišova absolvovala ještě před válkou zdravotní kurzy u Československého Červeného kříže a pracovala pak jako zdravotní sestra v Benešově.
Po okupaci odešla do Polska a po jeho pádu se skupinou československých vojáků do Sovětského svazu. Aby se vyhnula běžnému osudu imigrantů v Sovětském svazu – internaci v gulagu – formálně se vdala za rudoarmějce Andreje Kaboše.
Pracovala jako zdravotní sestra ve Stalingradské oblasti, po německém útoku na Sovětský svaz ve vojenských lazaretech.
Z Buzuluku přes Sokolovo do Ostravy
Byla jednou z první žen, které se počátkem února 1942 hlásily v Buzuluku do nově formované československé vojenské jednotky a díky její iniciativě byly položeny základy vojenské zdravotní péče o naše vojáky. V buzulucké nemocnici totiž zakládala československé oddělení, kde s dalšími ženami pečovala o naše nemocné.
Při prvním ostrém bojovém nasazení našich vojáků u Sokolova byla u nejtěžších bojů. Pod nepřátelskou palbou se jí podařilo odtáhnout do bezpečí a poskytnout první pomoc jedenácti československým vojákům, dalšího zachránila při návratu přes zamrzlou řeku.
Ludvík Svoboda, který byl svědkem jejího nasazení, zmiňuje Friedmannovou v knize Z Buzuluku do Prahy. Za počínání u Sokolova obdržela vysoký sovětský Řád Rudé hvězdy a Československý válečný kříž 1939.
Účastnila se i karpatsko-dukelské operace a osvobození Ostravy a školila nové ošetřovatelky. Ještě před koncem války se rozvedla a vzala si spolubojovníka Kurta Furchta, který si změnil jméno na Karel Fanta.
Přesun do Izraele
Po válce zůstala v armádě a do srpna 1948 pracovala ve vojenské nemocnici ve Střešovicích. Postupně dosáhla hodnosti kapitána zdravotnictva. Jejím osudem se údajně inspirovali scénáristé filmové trilogie Dny Zrady / Sokolovo / Osvobození Prahy; postava půvabné vlastenecké komunistky Anky Kadlecové má mít reálný základ v osudech Friedmannové.
Protože byli manželé Fantovi Židé, nadchli se po válce pro založení státu Izrael a byli odhodláni podpořit úsilí Židů udržet nezávislost proti arabským zemím. V létě 1948 se proto přihlásili do židovské brigády, která se cvičila ve vojenském prostoru Libavá, a odešli koncem listopadu 1948 na rok do Izraele. Fantová se tam stala velitelkou zdravotnické čety židovské brigády.
Manželé se chtěli vrátit do Československa, ale vzhledem ke změně politického klimatu v zemi a rostoucímu antisemitismu v Izraeli zůstali a usadili se v Haifě, kde Malvína Fantová pracovala v nemocnici. Historikové se dnes shodují, že odchod do Izraele manžele zachránil před politickými perzekucemi, protože oba byli známi protikomunistickými postoji.
Malvína Fantová zemřela v Izraeli v roce 2013.
Poslechněte si celé Portréty, které jsou součástí cyklu Ženy na frontě. Další díly poslouchejte každý květnový čtvrtek po 20. hodině, nebo kdykoliv v podcastových aplikacích.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
