Byla skotská víska sídlem piktských králů?
Vykopávky v malé skotské vesničce Rhynie v hrabství Aberdeenshire dokazují, že tu před 1500 roky sídlili králové Piktů.
V roce 1978 narazil Gavin Alston při orbě poblíž skotské vísky Rhynie na kámen dlouhý bezmála dva metry. Když farmář odkryl gabrový blok, aby ho odstranil z pole, všiml si na jeho povrchu rytiny. Zobrazovala muže nesoucího přes rameno sekyru. Rytina známá dnes jako „Rhinijský muž“ byla datována do doby, kdy oblast Skotska ovládali záhadní Piktové.
Podle některých odborníků zachycuje rytina boha Esuse, který býval často znázorňován jako dřevorubec se sekyrou. U Rhynie se našlo sedm dalších kamenů s piktskými rytinami. To vzbudilo pozornost archeologů. Tým vedený Gordonem Noblem z University of Aberdeen se pustil poblíž místa nálezu Rhinijského muže do vykopávek. Záhy vědci narazili na zbytky silně opevněného sídla. Už to bylo hodně nečekané. Další nález vyvolal senzaci. Jde o velký střep z římské amfory pocházející z přelomu 5. a 6. století našeho letopočtu.
Na Britských ostrovech se takové amfory našly na jihu Anglie ovládané Římany, konkrétně na hradech Tintagel nebo Cadbury. Amfora z Rhynie však pochází z doby, kdy už Římané v Británii nebyli. Ještě nikdy se také taková amfora nenašla tak daleko na severu jako v Rhynie. Nádoba i její obsah představovaly ve své době na severu Skotska skutečně luxusní zboží, jaké si mohl dovolit jen velmi mocný člověk. Archeologové se domnívají, že římská amfora patřila králi Piktů.
„O Piktech toho víme jen velmi málo,“ říká Gordon Noble. „Nálezy z Rhynie nám nabízejí jedinečnou příležitost nahlédnout do samotných počátků vzniku prvního království na území Skotska. Zatím nevíme, jak Piktové žili a proč zmizeli. Vše, co máme, jsou útržky příběhů raně středověkých autorů. Z nich víme, že Piktové vládli značnou politickou mocí. Vykopávky v Rhynie nám nabízejí jedny z prvních hmatatelných důkazů o tom, jací to byli lidé. Musíme jen dál kopat, abychom se dozvěděli víc. Už první nepříliš rozsáhlé vykopávky potvrdily výjimečnost celé oblasti.“
Dosavadní nálezy pocházejí v drtivé většině z trosek, jimiž byl zasypán vnější příkop opevnění. Zřejmě jde o pozůstatky po obléhání svědčící o tom, že v životě Piktů hrály významnou roli boje a násilí.
Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru v pátek 25. 11. v 9:00.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
