Byl 17 let ve vězení, protože miloval dívku a Boha
V listopadu 1949 zastavila policie u Aše taxík. Řidič vezl mladíka s chlebníkem. Tvrdil, že jede na hřbitov zapálit svíčku na Dušičky. Policisté ho nechali vystoupit a požádali ho o chlebník, kde objevili mapy.
V tu chvíli se mladík pokusil vytáhnout pistoli z kapsy kabátu. Muška se mu zachytila za okraj kapsy. Policisté ho srazili na zem.
Zatkli 19letého Otto Neumanna, který utíkal do západního Německa za svojí dívkou. Ta s rodiči přešla hranice legálně jako vystěhovaná sudetská Němka.
Jemu úřady nic takového nepovolily, jako československého občana, sice ze smíšeného česko-německého manželství, ho čekala vojenská služba.
Případ byl podle prokurátora jasný: Neumann neorganizoval protikomunistické skupiny, nešířil ilegální tiskoviny, jen se snažil dostat za hranice za svojí láskou a byl ochotný se prostřílet.
Za dva měsíce mladíka soud odsoudil na 18 let vězení. Prošel Bory, slavkovskými a jáchymovskými lágry, ve kterých se seznámil s Jehovisty, pak 6 let seděl v Leopoldově.
Když ho úřady na druhou amnestii v roce 1962 po 12 letech propustily, povolali ho na dvouletou vojnu.
S vojenským rozkazem odešel na vojenskou správu, kde prohlásil, že mu jeho svědomí a víra nedovoluje nastoupit k armádě a rozkaz jim vrací.
Za neuposlechnutí rozkazu vyfasoval dalších 5 let, pro něj ve starém známém Leopoldově.
Rok co rok mu nabízeli, že jakmile nastoupí na vojnu, bude mu trest snížen a okamžitě ho propustí. Sveřepě odmítal. Celkem odseděl 17 let vězení.
Vzpomínky Otto Neumana poslouchejte nahoře v článku nebo v iRadiu.
