Budou Mexičané žijící v zahraničí moci volit, aniž by museli přes hranice?

24. říjen 2003

Nový domov Spojené státy, stará vlast Mexiko. Věta, která platí minimálně pro 10 milionů Mexičanů, žijících na sever od hranic rodného státu. Jejich skutečný počet může být ještě mnohem vyšší. Drtivá většina mexických přistěhovalců přišla na území Spojených států nelegálně, což vysvětluje, proč se údaje o velikosti komunity Mexičanů ve Spojených státech často hodně rozcházejí.

Údaj, který pochází z druhé strany hranice, sice není o mnoho přesnější, nicméně je jako ilustrace naprosto dostačující. Mexičané žijící ve Spojených státech posílají každý měsíc svým příbuzným ve vlasti celkem zhruba miliardu dolarů, pro Mexiko jsou větším zdrojem zahraniční měny pouze příjmy z prodeje ropy. Vazby mezi Mexičany, žijícími na obou stranách hranice mezi Mexikem a Spojenými státy, jsou pro mexický stát z ekonomického hlediska velmi důležité.

Navzdory tomu se Mexiko v početné komunitě v zahraničí žijících občanů chová překvapivě macešsky. Právo podílet se na rozhodování o osudech vlasti prostřednictvím voleb jim sice neubírá, avšak nutí je vracet se kvůli volbám domů. Poměrně nákladná cesta a navíc přes hranici, kterou většina z nich překročila ilegálně, většinu Mexičanů žijících ve Spojených státech od cesty do vlasti k volebním urnám samozřejmě odrazuje.

Podle agentury Reuters má prezident Fox v úmyslu vyjít vstříc volání po spravedlivějším volebním servisu pro všechny Mexičany bez ohledu na to, žijí-li ve vlasti nebo v zahraničí. Prezident proto připravuje návrh zákona, podle kterého by mexičtí občané ve Spojených státech i jinde ve světě mohli volit buď na nejbližších zastupitelských úřadech nebo poštou. Podobné zákony má zhruba 7 desítek zemí světa.

To, že mezi ně Mexiko zatím nepatří, leccos vypovídá o přístupu politických stran k tomuto problému a také o výkonnosti mexických zákonodárců. Na půdě Parlamentu už byla vznesena zhruba desítka podobných návrhů, ani jediný se však neujal. Vše, na co se Mexický parlament vzmohl, bylo v roce 1996 odstranění Ústavou dané podmínky, která právo volby vázala na domovský volební okrsek voliče. Jak se ale ukázalo, zvláštní volební místnosti těsně za americko-mexickou hranicí problém ve Spojených státech žijících Mexičanů vyřešit nemohou.

Prezident Fox doufá, že podle modifikované volební legislativy by mohly proběhnout už příští prezidentské volby v roce 2006. K tomu by ale podle znalců mexické politické scény musel Parlament návrh zákona dostat zhruba na přelomu listopadu a prosince. A schválit by je musel nejpozději v dubnu příštího roku. Zbývající čas by byl třeba na nutné přípravy, ať už na mexických zastupitelských úřadech ve Spojených státech nebo v rámci mexické poštovní služby, která zrovna není proslulá přílišnou výkonností.

Největší neznámou jsou ale postoje zákonodárců v Parlamentu, v něm je po letošních volbách opět nejsilnější formací institucionální revoluční strana. Její 7 desítek let trvající nepřetržitou vládu přerušilo až Foxovo vítězství v prezidentských volbách v roce 2000. Institucionální revoluční strana, na rozdíl od prezidentovy strany Národní akce, myšlenku voleb v zahraničí tradičně odmítá. Obecně pak platí, že názory na tuto otázku se různí uvnitř všech hlavních mexických politických stran.

Vliv Mexičanů žijících za hranicemi na dění v rodné vlasti a zájem podílet se na politickém životě ve vlasti nicméně rok od roku rostou. Na úrovni komunálních voleb to dokazuje případ úspěšného mexického podnikatele z Kalifornie, který před 2 lety vyhrál volby v Jerezu, v mexickém státě Zacatecas. Starostou se ale nakonec nestal, neboť Federální soud došel k závěru, že podnikatel v předchozím roce nestrávil požadovanou dobu ve vlasti.

Podobná diskriminace by se napříště, alespoň ve státě Zacatecas, opakovat neměla. Tamní legislativní sbor před několika týdny schválil normu, která výslovně zapovídá rozlišovat mezi kandidáty žijícími ve vlasti a za hranicemi. Možná, že právě tento případ a také stále silnější tlak vlivových organizací, které hájí zájmy zahraničních Mexičanů, většinu poslanců přiměje, aby návrh prezidenta Foxe podpořili.

autor: Bohumil Šrajer
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.