Bude výšku minimální mzdy určovat EU? V Česku chybí jasná pravidla, jinde jsou, říká daňový expert

Minimální mzda se týká poměrně malého počtu lidí, dvou až dvou a půl procenta zaměstnanců. Pro rok 2022 v Česku činí 16 200 korun. Má garantovat příjem lidem s nejnižšími výdělky.

Čtěte také

V některých oborech rostou mzdy až o 20 procent. To se ale může stát brzdou, míní šéfka ManpowerGroup

Jde tedy o nástroj sociální politiky státu, který má ale zároveň vliv i na vývoj ostatních mezd. Letos navíc českou minimální mzdu čeká valorizace, jak avizovala vláda.

„Neovlivňuje jen ty dvě tři procenta nejméně vydělávajících osob, ale její vytlačovací efekt ovlivňuje úroveň odměňování v celém spektru. A to minimálně do úrovně průměrné nebo i lehce nadprůměrné mzdy,“ vysvětluje Petr Zahradník, ekonomický expert Evropského hospodářského a sociálního výboru, kde zasedají zástupci občanské společnosti, odborů či firem.

Chybějící pravidla

Případné úpravu minimální mzdy v EU jako celku komplikuje fakt, že jednadvacet států Evropské unie ji má, šest dalších nikoliv, zvláště některé skandinávské země. Podle čeho by se počítala, zatím není jasné.

Také v Česku chybí pravidla, jak minimální mzdu stanovit. „Je to výsledek velmi složitého politického vyjednávání sociálních partnerů,“ připomíná Jiří Nekovář, člen výkonného výboru Evropské konfederace daňových poradců.

Česká minimální mzda je výsledek velmi složitého politického vyjednávání sociálních partnerů.
Jiří Nekovář

Dodává, že v některých unijních státech taková pravidla existují. „Vážou se na inflaci a na řadu dalších ekonomických ukazatelů. U nás tomu tak není,“ podotýká expert. 

Tlak na zaměstnavatele

Kromě politiky státu působí na vývoj mezd i tržní tlaky a trh práce. Vývoj mezd ovlivnila o pandemie koronaviru. Otázkou proto zůstává, jaká míra tlaku na zaměstnavatele je ještě únosná, zvláště pokud jde o malé a střední podniky. 

„Mzdy a výdělky včetně platů v Česku teď rostou rychlejším tempem vzhledem k obrovskému nedostatku lidí a k tomu, že je velký tržní tlak, že si lidé zkrátka mohou vybírat z mnoha nabídek lepší podmínky,“ říká Tomáš Ervín Dombrovský, analytik trhu práce ze společnosti LMC. 

Čtěte také

Guvernér ČNB Rusnok: V příštím roce se vrátíme k inflačnímu cíli a normálním úrovním – dvěma procentům plus

Podle něj se výsledky práce, kterou v Česku lidé produkují, mnohdy prodávají pod cenou na vnější trhy. „Nějaký prostor pro růst mezd a vylepšování podmínek tady jednoznačně zůstává,“ vyvozuje Dombrovský.

„Problém nižší efektivnosti ekonomiky je, že jsme finalisté, dodáváme zboží zahraničním řetězcům a marže, která nám zůstává, je velmi malá,“ připouští i Jiří Nekovář. Odtok zisku do zahraničí nepovažuje ale za hlavní brzdu případné úpravy mezd. Vidí rezervy i ve výkonnosti zaměstnanců.

Bulharsko a Lucembursko

Výsledná dohoda o minimální mzdě v Evropě záleží na jednáních mezi Evropskou komisí, europoslanci a vládami členských států, ve věci se momentálně angažuje francouzské předsednictví. 

Česko je podle žebříčku Eurostat se 652 eury na patnáctém místě v Unii, nejnižší příčku obsadilo Bulharsko se 332 eury a nejvyšší minimální mzdu má naopak Lucembursko, činí 2257 eur.

Řešení není na trhu práce samotném, ale ve struktuře a konstrukci ekonomiky České republiky vůbec.
Petr Zahradník

Minimální mzda přitom není totéž jako minimální příjem, i nízkopříjmoví lidé v Česku musí platit zdravotní a sociální pojištění.

„Česko společně s Francii patří k zemím s nejnižší úrovní nepřímých nákladů práce, tedy nejnižších výdajů na zdravotní a sociální pojištění ze strany zaměstnanců i zaměstnavatelů,“ připomíná Petr Zahradník. 

Problém nevidí jen na zdejším trhu práce, ale i ve struktuře a konstrukci ekonomiky České republiky vůbec. „Já bych vnímal celý tento příběh jako nějaký druh tržního selhání, který se musí řešit opravdu velmi koncepčně,“ dodává Petr Zahradník. 

Trendem v Evropě přitom podle něj bude zdaňovat spíš něco jiného než práci. Diskutuje se například o možnosti daňové reformy vázané na zelenou transformaci. 

Jaké případné reformy by pomohly lépe nastavit mzdové parametry v Česku? V čem by se Česko mohlo inspirovat ve Španělsku, Portugalsku nebo Itálii? Jaké tlaky působí na růst mezd? Poslouchejte celé Souvislosti Plus.