Bude se těžit zlato u Mokrska v Povltaví?
Veselý kopec u Slap by se měl jmenovat spíše zlatý kopec. Je pod ním 100 tun zlata a jde tak vůbec o jedno z největších ložisek v Evropě. V okolních obcích z toho ale rozhodně radost nemají. Už dvacet let odolávají záměrům těžařských společností.
Naposledy loni na jaře, když společnost Astur Bohemia podala na ministerstvo životního prostředí žádost o průzkum. Ministerstvo ji ale pozastavilo, stejně jako žádosti z lokalit Vacíkov u Rožmitálu pod Radhoštěm a z Kašperských hor. Vláda pak rozhodla, že nebude podporovat ani těžbu, ani průzkumy zlata, stejné vyjádření dal Středočeský kraj.
Nejvíc se mluví o lokalitě Mokrsko u Slap. Zlata tu je zřejmě nejvíc, ale získávat by se muselo s pomocí jedovatého kyanidu. Dnes je to ale rekreační oblast u Vltavy vzdálená jen 40 kilometrů od Prahy. Kdyby se tu začalo těžit, z Mokrska by se stala vesnice duchů.
Plány na těžbu mokrského zlata zaměstnávají i Němce. A to přesto, že je od povltavského zlata dělí dvě stě kilometrů. Ekologové z Drážďan se obávají, že by se kyanid, kterým se zlato z kamenné drtě získává, mohl dostat do Vltavy a poté i do Labe. Už se kvůli tomu spojili i se starostou Mokrska Jiřím Šťástkou.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
