„Bude-li někdo pracovat tolik jako já, dosáhne téhož.“ Setkání s nepřekonaným velikánem J. S. Bachem

28. červenec 2020

Před 272 lety, 28. července 1750, zemřel v Lipsku na následky oční operace J. S. Bach. To datum je důležité i proto, že ho považujeme za konec barokní epochy. Ta klasicistní se přitom v hudbě zrodila pod stejnou střechou, na pracovních stolech Bachových synů.

Johann Sebastian by se jistě divil, že jeho jubilea oslavujeme po 272 letech. Odcházel jako renomovaný varhaník, poměrně úspěšný podnikatel v oboru klávesových nástrojů, ale jako skladatele ho uznával málokdo. Slušelo by se napsat, že tím nijak netrpěl a pokorně snášel svůj úděl. To by ale nebyla pravda. V jednom dokumentu BBC dokládají, že Bach měl tendenci stále si stěžovat na dané podmínky, podezíral své okolí, že mu háže klacky pod nohy a hledal chyby zásadně u jiných, ne u sebe. Jistě je mu již odpuštěno.

S Bachovými skladbami – a nejen jeho – se setkáme v sedmi Poledních koncertech na stanici Vltava. Vybraná hudba se vztahuje k tématům Bach a my, v čem Bach uspěl a v čem ne, koho inspiroval a kým byl inspirován. Budou tedy znít i skladby Zelenkovy, Buxtehudeho, Händela, Mozarta, Liszta i Weberna.

Čtěte také

„Bude-li někdo pracovat tolik jako já, dosáhne téhož.“ I v tom se kantor Bach mýlil. Pracovitých hudebníků prošlo světem za 272 let nepočítaně. Ale dokonalosti Bachova kompozičního umění, v jeho složitosti a zároveň srozumitelnosti, symbolické hloubce a pulzující rytmičnosti, nedosáhl ani jeden.

Spustit audio

Související