Bude krizový fond covidové pomoci bez Varšavy a Budapešti? Obvyklý evropský kompromis je teď vyloučen, píše Süddeutsche Zeitung

Britský deník The Financial Times ve svém redakčním komentáři poukazuje, že současná situace, ve které Varšava a Budapešť mohou zablokovat rozhodovací mechanismy Evropské unie, poskytuje oběma státům iluzi síly. Ve skutečnosti je ale jejich pozice slabá a nejvíc ze všeho škodí jim samým. Oběťmi budou ale jejich občané, které nacionalistické vlády údajně hájí před panovačností liberálních evropských elit. 

Čtěte také

Karel Barták: Polsko a Maďarsko blokují evropský rozpočet. Co na to Evropská rada?

Polsko i Maďarsko jsou totiž velkými příjemci evropských peněz. Jen v roce 2018 dělal čistý zisk z rozpočtu EU 3,4 % polského HDP a dokonce 5 % maďarského. Z obou zemí se ozývají hlasy, že by jim bylo lépe mimo EU, jak ale píše britský deník, výhody členství jsou pro obě země nepopiratelné. Silně totiž závisejí na vývozu do ostatních unijních zemí a taky pevně začleněni do německých dodavatelských řetězců. 

Navíc Poláci i Maďaři jsou silní proevropští. Vlády lidi, za pomoci loajálních médií, občas dokážou naladit proti EU, ve skutečnosti ale sami lídři vybudovali své autoritářské vlády na ekonomickém úspěchu, který přišel díky evropským penězům a tržní integraci. 

Možná teď o opuštění EU hovoří proto, aby nad nimi německá kancléřka Angela Merkelová, která má slabost pro evropskou jednotu, raději přimhouřila oko. Ale ústupky by podle komentáře naopak vedly k prohlubování unijních trhlin. EU tak prý musí zaujmout pevný postoj a německá kancléřka si musí vybrat, na kterou stranu se postaví.

Kompromis ale nikdo nečeká

Stejnou otázkou se ve svém komentáři zabývá i vlivný mnichovský deník Süddeutsche Zeitung. Vládní model jak Polska, tak Maďarska je postavený na omezení funkcí Evropské unie, kterou tyto země chápou jen jako hospodářský prostor a jakéhosi slepého dárce. Společné chápání demokracie a vlády práva – to už je něco navíc. Cosi, co by si podle nich měl každý stát řešit sám. 

Čtěte také

Pokud se rozpočet EU nepodaří přijmout, nejvíc na to ve výsledku doplatí právě Polsko a Maďarsko, upozorňuje ekonom Petr Zahradník

Taky to ale znamená, že v tomto případě je jinak obvyklý evropský kompromis vyloučený. Udržet pohromadě celý podnik zvaný Evropská unie, to není nic, co by mělo hodnotu samo o sobě. Budoucnost Evropy nezávisí jen na tom, jestli zvládneme ekonomické následky pandemie, ale i na boji za demokracii. Je proto dobře, že Brusel odhalil i svůj záložní plán –

rekonstrukce by mohla začít i bez Varšavy a Budapešti. To by podle deníku ale bylo obzvláště pro Polsko velmi nepříjemné. 

Čím důvěryhodnější tlak Unie bude, tím důkladněji si snad i obě země rozmyslí, jestli jsou opravdu připravené za svá veta taky zaplatit. Následky pak ponesou především jejich občané. A kancléřka Merkelová svou politickou kariéru nejspíš neukončí pouhým formálním kompromisem, uzavírá Süddeutsche Zeitung.

Schůzka Orbán-Morawiecki

Maďarský nezávislý server Telex.hu píše o úterní překvapivé schůzce maďarského premiéra Viktora Orbána s polským protějškem Mateuszem Morawieckým. Po jednání Orbán médiím řekl, že „pokud všechno půjde dobře, mají Maďarsko a Polsko slušnou šanci boj o sedmiletý unijní rozpočet vyhrát a dosáhnout toho, že dodržování zásad právního státu přestane být podmínkou pro čerpání evropských fondů“.

Čtěte také

Luboš Palata: V unijní krizi kolem Polska a Maďarska jde o víc než o rozpočet. Jde o demokracii EU

Server Telex.hu ale podotýká, že s ohledem na možnosti, které Evropská unie má, není jasné, co si Orbán doopravdy představuje, když mluví o vítězství. Ostatně Morawiecki prohlásil: „Chystáme se na to, že mohou přijít dlouhé měsíce rozhovorů a vyjednávání“. Z toho se dá usuzovat, že záměrem obou politiků je hlavně celou věc protahovat, a to co to půjde, konstatuje maďarský server Telex.hu.

Celý přehled zahraničního tisku najdete v audiozáznamu. Připravil Miroslav Tomek.