Brusel ztrácí víru v nestabilní Velkou Británii. Tu zřejmě čekají předčasné volby

5. říjen 2019

Pohledem z Bruselu je Velká Británie zhroucený stát, tedy alespoň v tuto chvíli. Evropská unie a jejích dvacet sedm členských států ztratily víru, že britský politický systém dokáže v dohledné době jasně říct, jak to bude s brexitem.

Tvrdí to evropská mutace serveru Politico s odvoláním na blíže nejmenované diplomaty a unijní představitele.

Podle portálu naprostá většina politického osazenstva bruselských politických kuloárů očekává, že termínem odchodu Velké Británie nebude blížící se 31. říjen. Naopak panuje předpoklad, že další odklad bude nutný.

Čtěte také

Britský nejvyšší soud nedávno rozhodl, že premiér Boris Johnson odstavil parlament z rozhodovacího procesu protiprávně. Do už velmi zmatené, nepředvídatelné a nepřehledné situace tak přibyl další prvek nejistoty.

Je to také potvrzení v Bruselu už dlouho rozšířeného pocitu, že politickou situaci v Británii jde nejlépe popsat slovem „dysfunkční“. Od chvíle, kdy se Johnson stal britským premiérem, se navíc vše jen zhoršuje.

Vyjednavač Evropské unie pro brexit Michel Barnier v projevu k velvyslancům unijní sedmadvacítky na konci září potvrdil, co už všichni dávno vědí – Barnier podle přítomných diplomatů uvedl, že „situace ve Velké Británie je stále velmi nestálá a výbušná“.

Londýnská vláda nyní věří, že nová dohoda může být bez takzvané irské pojistky. Unijní summit je ovšem naplánovaný na 17. října a času na to, že na obou stranách zavládne shodný pohled, tak není nazbyt.

Sériový lhář

V létě, na začátku premiérského angažmá Borise Johnsona, se přitom leckomu v Bruselu zdálo, že s novým šéfem londýnské vlády se bude dát vyjít. A to i přes jeho ostrou a vyhrocenou rétoriku. Panovalo přesvědčení, že by Johnson mohl vyjednat a následně britské veřejnosti prodat dohodu výhodnou pro obě strany.

Čtěte také

K takovému přesvědčení vedlo unijní politiky hned několik předpokladů. Zaprvé, Johnson disponuje výbornými komunikačními schopnostmi. A roli hrála také okolnost, že je ve věci brexitu považován za oportunistu, který podporou vystoupení země z Unie jen využil příležitost, jak posílit své šance na uchopení moci. Není vnímaný jako fanatický euroskeptik, podotýká Politico.

Za několik měsíců se ale Johnsonovi podařilo pohřbít většinu pozitivních vyhlídek, které ohledně brexitu panovaly. Prohrál několik parlamentních hlasování, vyloučil členy vlastní politické partaje, odstavil od dění parlament, jen aby jeho strategické rozhodnutí vzápětí zrušil britský nejvyšší soud.

Někteří unijní diplomaté zároveň podle zdrojů serveru označují Borise Johnsona za „sériového lháře“. A to obzvláště po incidentu, při kterém se Johnson dostal kvůli stavu britského veřejného zdravotnictví do sporu s otcem nemocného dítěte.

Následován houfem novinářů při návštěvě nemocnice nespokojenému občanovi řekl, že s ním žádný tisk není. „Nemyslím si, že má Boris kolem sebe někoho, kdo by mu ještě věřil,“ cituje Politico slova jednoho z unijních diplomatů.

Mayová nebyla klaun

Autoři článku dodávají, že Johnsonova předchůdkyně Theresa Mayová byla na konci své éry vnímána jako neefektivní politička, která není schopná prosadit dohodnutou podobu brexitu. „Ale nikdo ji nepokládal na klauna,“ cituje Politico diplomatický zdroj, podle kterého si zbytek Unie Mayové vážil alespoň pro neúnavnou snahu až do poslední chvíle dosáhnout výsledku.

Čtěte také

Největší otázkou teď ale není to, jestli někdo v Bruselu věří britskému ministerskému předsedovi. Největší otazník se vznáší nad tím, jestli je ještě britský politický systém pořád funkční do takové míry, aby navrhl skutečně přijatelné řešení do blížícího se unijního summitu.

Jakýkoliv pokus britského premiéra vyjednat dohodu „na poslední chvíli“ s ostatními státníky selže, domnívá se Politico. V řadách londýnské vlády ale panuje přesvědčení, že ustupovat by se nemělo a žádat o odklad brexitu také ne.

„Z historie je zřejmé, že Evropská unie vyjednává vážně až ve chvíli, kdy ji tlačí ke zdi pevná lhůta,“ cituje server vysoce postavený zdroj z britské vlády. Debata v Bruselu se nicméně na konci září stáčela nikoliv k tomu, jestli Velká Británie požádá o odklad brexitu, ale kdo by tak mohl učinit.

Británie směřuje k volbám

Jedna z pravděpodobných verzí zní, že Boris Johnson raději odstoupí, než aby žádal o další posun. Prozatímní premiér by pak mohl požádat o prodloužení termínu pro odchod země z Evropské unie.

Čtěte také

V řadách unijní sedmadvacítky stále panuje obava z brexitu bez dohody, ale tato alternativa se zdá stále méně pravděpodobnou. Podle všeho čekají Velkou Británii další předčasné volby, takže odklad vypadá jako zřejmá možnost, soudí Politico.

Ve svém dalším článku se pak portál věnuje i plánu na úpravu brexitové dohody, který tento týden představila britská vláda. Ten počítá s odstraněním takzvané irské pojistky a jejímu nahrazení sérií opatření, které údajně nepovedou k zavedení pevných hraničních kontrol na Irském ostrově.

Snaha ale ve svých detailech odporuje celním pravidlům Evropské unie. Ať už s ní tedy Boris Johnson přišel z jakýchkoliv důvodů, šance, že na ni Brusel kývne, jsou malé. Mnozí diplomaté soudí, že nejde o seriózní návrh na řešení brexitu, ale hlavně o předvolební strategii britského předsedy vlády, uzavírá evropská mutace serveru Politico.

Spustit audio

Související