Brusel může těšit brexitový chaos ve Velké Británii

Zatímco britští zákonodárci tento týden pokračovali ve své nekonečné debatě o smyslu brexitového referenda a zdali o případných vyjednaných podmínkách hlasovat, jen nedaleko od budovy parlamentu se uskutečnila jiná schůzka. Zástupci britských logistických společností se sešli na konferenci nazvané „Jak udržet zahraniční obchod Velké Británie“.

Mayová neví, jak vyřešit kontrolu zboží

Přítomní se shodli, že pokud nedojde k dosažení dohody o brexitu, dopady na britské hospodářství budou „katastrofální“. Obzvláště pak právě v oboru logistiky. Představa, že se na plážích u bílých útesů v Doveru a v přístavištích bude pečlivě kontrolovat zboží, se rovná naplnění „zlého snu“.

Vláda premiérky Theresy Mayové na konferenci zaslala zdravici. Podnikatelé podle ní nemají panikařit, protože k černému scénáři prý nedojde a kolaps přepravy kvůli případným obnoveným kontrolám tak očekávat nemají. I kontinentální Evropa potřebuje hladce probíhající obchodní výměnu, a tak se vše „nějak vyřeší“.

Rázný brexit je stále pravděpodobnější

„Kéž bych tomu mohl věřit,“ podotýká novinář Martin. Jak dodává, vše spíše naznačuje tomu, že se rozplývají naděje těch, kdo čekají na vyjednání férové dohody s Evropskou unií. Je proto namístě připravit se na důsledky.

Ostrovní země, její občané i firmy by se tak prý měli připravit na „tvrdý brexit“. „Ale nikoliv tak, že dáme najevo brexitářům, že jsme měli pravdu, když jsme říkali, že proces vystoupení dopadne špatně. Měli bychom se připravit na všechny dopady odchodu z Unie bez smlouvy. Takový scénář je totiž stále pravděpodobnější,“ tvrdí komentátor Timesů.

Britové se neumí dohodnout 

I pokud by totiž došlo k průlomu ve vyjednáváních, dohodu budou muset schválit parlamenty všech zbývajících sedmadvaceti členských států. A doba, ve které k ratifikaci musí dojít, se povážlivě krátí. A bude ještě kratší, pokud ani v průběhu letošního léta světlo světa nespatří ani nástin budoucí dohody Londýna a Bruselu.

Z větší části jde o chybu britského kabinetu, jenž se dosud nedokázal dohodnout byť na základních obrysech brexitu. Ian Martin kritizuje, že ani premiérka Mayová nedokáže přijmout nějaké rozhodnutí. Navíc přetrvávají rozpory mezi labouristy a konzervativci v parlamentu.

Tvrdý postoj EU se nám nemusí vyplatit

Evropská komise tedy na základě probíhající britské „frašky“ nejspíš dospěje k jedinému závěru: usoudí, že může ve svém postoji ještě přitvrdit. K takovému dojmu ji ostatně motivují také činy britských stoupenců pokračování svazku s Evropskou unií. Ti podnikají – jak Martin píše – „roztomilé nájezdy“ na pozice stoupenců brexitu.

Podle vlády premiérky Theresy Mayové nemají britské logistické společnosti panikařit, protože k černému scénáři nedojde |foto: CC BY-NC-ND 2.0, Number 10

Ale Evropská komise podle britského novináře v poslední době jedná se špatnou vůlí do takové míry, že již procitají i mnozí ostrovní stoupenci evropské integrace. Ilustrovat tento trend je možné třeba postojem profesora Stevea Peerse. Expert na evropské právo a vůdčí postava tábora odpůrců brexitu si postěžoval, že se Evropská unie pokusila rozšířit působnost Evropského soudního dvora i do oblasti, na kterou by se jeho jurisdikce vztahovat neměla.

Evropská exekutiva vycítila příležitost a v současnosti se snaží Velkou Británii připoutat k evropským pravidlům více, než jak tomu bylo dříve. Přitom Spojené království je jednou z hlavních mocností Evropy například v oblasti zpravodajských služeb a bezpečnosti. Evropská unie chce její pomoc, ale při vyjednávání o podmínkách brexitu se k ní chová jako k nepříteli, stěžuje si komentátor Timesů. 

Národní vlády brexit už nezajímá

Pomyslné utahování šroubů je zřetelné už i v oblasti letectví. Evropská unie nemilosrdně brání příslušným orgánům byť jen jednat o tom, jak by letecká doprava mohla hladce fungovat, i pokud by Velká Británie odešla z evropského bloku bez jakékoliv dohody.

Hlavní političtí vůdci kontinentální Evropy už ale mezitím svou pozornost přesouvají jinam. Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová se rozhodli sladit své názory na reformu eurozóny a migrace. Šéfka berlínské vlády navíc musí řešit problémy na domácí politické scéně. Podle Martina už oba státníky brexit sotva zajímá.

Celní unie včetně volného pohybu osob

V jejich kalkulu premiérka Mayová nadělala takový nepořádek a zmatek, že je teď především na samotných Britech, aby situaci vyřešili. A pokud nedojde k objevu nějakých „zázračných“ řešení, například v otázce hranic s Irskem, čeká Velkou Británii přešlapování na místě bez směru a cíle. V takovém scénáři země odejde z Evropské unie bez jakékoliv smysluplné dohody, chmurně prorokuje britský komentátor. A pokládá si otázku, co bude pak. 

Odpověď hledá prostřednictvím citátu nejmenovaného člena stávajícího britského kabinetu. Ten Martinovi řekl, že „zbude pouze jednoduchá, jasná a zároveň smutná volba“ – na jedné straně bude setrvání v celní unii za dodržování pravidel jednotného trhu včetně volného pohybu osob. Alternativou bude zůstat mimo tyto mechanismy.

Londýn by měl být více inovativní 

Stále méně pravděpodobná se zdá také možnost, že nakonec bude uzavřena dohoda, ve kterou doufají všichni příznivci kompromisního vývoje. „K nim patřím i já,“ přiznává Ian Martin. Jednalo by se o moment, ve kterém by Evropská unie považovala za smysluplné uzavřít komplexní dohodu o britském odchodu. 

To by ovšem vyžadovalo její aktivní pomoc na cestě k takovému řešení. Ale hlavně i inovativní přístup Londýna, který by evropské partnery ke vstřícnosti inspiroval. Na druhé straně Lamanšského průlivu totiž není možné hledat zastání hlavně v Berlíně. A francouzský prezident asi také nepomůže ke smíru, tvrdí komentář deníku The Times.

Reakce Britů se nedá odhadnout

Ostrovní monarchie se tak čím dál více přibližuje k momentu, kdy si její občané uvědomí, že je nečeká slibovaná světlá mimounijní budoucnost. Tvrdé procitnutí by mohlo vyústit v nárůst radikálních nálad ve společnosti. Neschopnost uzavřít funkční ujednání s Bruselem by mnozí chápali jako selhání moderního britského státu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová se rozhodli sladit své názory na reformu eurozóny a migrace|foto: Jens Meyer,ČTK/AP

Největší otázkou je tak reakce britské veřejnosti. Ta se ale nedá příliš dobře odhadnout. Stoupenci brexitu tvrdí, že odpovědí na nevýhodnou dohodu s Unií bude vztek, protože chování Bruselu bude vnímané jako urážka. A Britové se podle těchto hlasů nenechají kontinentální Evropou šikanovat.

Don Quiote nebo Papinův hrnec  

O pravdivosti takového scénáře ale Martin pochybuje. Když si odmyslíme ideologické krajnosti, jsou podle jeho názoru Britové většinou bojovníky s donkichotskou povahou, kteří jsou schopní snést ponížení a rychle se z něj otřepat.

Ale nelze vyloučit ani to, že až jednání definitivně selžou a země bude „nahraná“, tlakový hrnec nálad Britů vybuchne. „Nepřerostou pak zjitřené emoce do nějakého druhu vzpoury?,“ ptá se Ian Martin v deníku The Times.