Brno učí republiku sdílet nepotřebné věci. „Jsou sexy,“ vzkazuje projekt RetroUse
„Morálně zastaralé, přesto použitelné,“ říká historik Pavel Paleček o věcech, které shromažďuje společně s dalšími lidmi v Brně, a dává jim tak nový život. Princip je jednoduchý. Všechno, co získají, je dál rozdáváno. Peníze nevybírají. Můžete si odnést jednou za čas tři kusy a přinést něco, co už nepotřebujete.
„Všichni pracovníci projektu mají za úkol, že když někdo přinese něco zajímavého, chceme kontakt a vyptat se na příběhy těch věcí,“ popisuje Pavel Paleček, původní profesí historik, který vede projekt RetroUse.
„Papírový filtr pro vysavač ETA ze sedmdesátých let, a to v originálním balení,“ raduje se z dalšího úlovku pan Paleček v reportáži Petra Kološe v pořadu Trendy.
Máme ambivalentní vztah k věcem z dob komunismu. Vyhodit je nechceme, vystavit také ne.Organizátor RetroUse
Princip je jednoduchý. Město Brno nemusí hradit likvidaci odpadu, který nevznikne
Přijaté věci jsou prostřednictvím internetu k dispozici kulturním institucím, muzeím, galeriím nebo divadlům. Například sbírky technického muzea takovou aktivitu vítají, protože se jedná často o unikátní kousky. Peníze se za věci nevybírají a jako obrana proti spekulantům funguje tzv. právo první volby, díky kterému si výše zmíněné kulturní instituce mohou vybrat jako první. Zájemci z řad veřejnosti si mohou odnést jen 3 kusy.
„Pokud někdo přijde více než dvakrát měsíčně, tak ho odmítneme a začneme si evidovat, kdo to je. Tím jediným způsobem se můžeme bránit proti tomu, aby to někdo prodával. Pokud tu budeme mít něco skutečně historicky cenného, přeberou si to ve svém sítu instituce a pokud by to přesto mělo hodnotu, nechť si to kdokoli z veřejnosti vezme. To je smysl toho projektu. Veřejnost sdílí mezi sebou tyhle věci a hlavním účelem je, aby neskončily v popelnici.“
Pokud se rozhodnete darovat větší množství věcí
Starší dětské hračky, sportovní potřeby, lyže, kola a hry nebo třeba knížky. Pro tyto potřeby funguje projekt Druhý život – ReUse. „Na vybraných místech mají lidé možnost tyto věci odložit a magistrát zase zajistí to, že za mírný nebo drobný poplatek si jiní lidé mohou tyto věci zase brát,“ říká Martin Ander ze Strany zelených.
Brno projekt RetroUse dotuje sumou, která odpovídá nákladům na provoz běžného sběrného dvora. Jde asi o 35 000 Kč měsíčně. „V ČR projekt v takovém rozsahu, v jakém ho děláme, není. To, že město Brno se rozhodlo ho realizovat, tak je především proto, že s trochou nadsázky, je primátorem Brna někdo, kdo byl dříve vysoký manažer odpadářské firmy v zahraničí a že máme zeleného náměstka Martina Andera,“ říká Paleček.
Inspirací byla Brnu především města Vídeň, Berlín a Graz. Podle radnice se projekt, zahájený na jaře 2016, zatím osvědčil. Lidé na možnost odevzdávat věci, co budou dál sloužit jiným, slyší a dost je i těch, kteří tuto nabídku využívají. Obavy, že Brnu porostou náklady na skladování, se nepotvrdily.
Pokud se podaří najít způsob, jak dezinfikovat matrace a čalounění, rozšíří brněnská nábytková banka svůj sortiment. Dále radnice plánuje, že přibudou sběrná místa zapojená do projektu, a chce i najmout lidi, kteří by odevzdané věci opravovali, pokračuje náměstek primátora Martin Ander. A není to záměr jen Brna. Je to záměr, který prosazuje Evropská unie.
Záměr, na kterém se shodli odborníci, a který aktuálně podporuje – mimo jiné finančně – Evropská Unie. Jak dlouho taková podpora vydrží, to jasné není. Nemůžeme v této souvislosti nevzpomenout na tzv. šrotovné. To se například v roce 2009 vyplácelo těm, kdo své staré, třeba funkční auto nechali sešrotovat, a místo něj pořídili vůz nový. Řada evropských vlád se tak snažila podpořit tehdy skomírající automobilový průmysl.
Externí sklad Škrobárenská - větší předměty
Husova ulice, kryt 10-Z - drobné předměty
