Brněnští vědci jsou o krok blíže léku na klíšťovou encefalitidu
Česká republika patří mezi země s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy. Lék na akutní fáze této nemoci ale stále neexistuje. Důležitý krok k jeho nalezení udělal tým vědců z brněnského Středoevropského technologického institutu (CEITEC) Masarykovy univerzity. Ten popsal, jak virus klíšťové encefalitidy vypadá, a co se děje, když ho zneškodní protilátka.
„Popsali jsme strukturu viru a strukturu částice, která viru umožňuje infikovat další buňky, tedy médium, kterým se virus šíří mezi buňkami,“ uvedl v Magazínu Leonardo vedoucí vědeckého týmu Pavel Plevka.
Samotná částice viru je velmi malá. „Je to kulička s průměrem 50 miliardtin metru, v jejím centru je genetická informace viru, která je chráněna membránovým obalem, na jehož povrchu jsou proteiny.“
Právě obal viru umožňuje infikovat další buňky. „Interaguje s povrchem buňky, a zajistí doručení genetické informace viru do buňky, a tak navození dalšího kola infekce.“
„Identifikovali jsme konkrétní místa na povrchu viru, kam se vážou protilátky, které brání tomu, aby virus pronikl do hostitelské buňky. Virus spojí svou membránu s membránou hostitelské buňky, čímž se obsah viru dostane do cytoplazmy buňky. Protilátky brání tomuto procesu fúze membrán, a tudíž nemůže dojít k infekci a dalšímu množení viru.“
Vědci při výzkumu použili relativně novou metodu kryoelektronskopie, pomocí které stanovili tzv. elektrodenzitní mapy. „Ty určují,kde se jednotlivé atomy nacházejí na povrchu viru. Následně jsme byli schopni určit, jak jsou jednotlivé proteiny uspořádané a jak můžou interagovat s protilátkou,“ vysvětlili strukturní biolog Tibor Füzik.
Protilátku vědcům dodal tým pracovníků Výzkumného ústavu veterinárního lékařství pod vedením Daniel Růžka. „Byla vytvořena tzv. monoklonální protilátka, tedy jeden konkrétní klon protilátky.“
Pavel Plevka připomněl, že pro užití zmíněné protilátky v lidské medicíně je možné ji humanizovat. „Tedy zachovat její schopnost interagovat s virem, ale změnit ji tak, aby byla kompatibilní s lidským organismem.“
Přesto se vědci chtějí do budoucna zaměřit především na studium toho, jak virus klíšťové encefalitidy dozrává. „V buňce se tvoří nezralé částice, které nejsou schopné infekce, a ty musí projít procesem maturace, zrání, aby se z nich stal infekční virus.“
„Když pochopíme proces strukturní změny z nezralého viru ve zralý, tak můžeme navrhovat látky, které budou blokovat zrání viru."
Ze strukturně biologického hlediska jsou bílkoviny na povrchu nezralého viru uspořádány naprosto jinak, než u viru zralého.
„Jsme zvědaví na to, jak jsou tyto proteiny uspořádané, a v čem se liší od zralého viru. Znalost struktury viru je základem toho, abychom se viru mohli bránit, ať už pomocí protilátek nebo jinými inhibičními látkami. Náš základní výzkum je základním kamenem aplikovaného výzkumu,“ připomněl Füzik.
Protože v tuto chvíli neexistuje specifická terapie proti klíšťové encefalitidě, brněnští vědci pracují i na tomto úkolu.
„Právě testujeme v laboratoři různá potenciální antivirotika. V tuto chvíli máme některé látky, které vykazují vysoký inhibiční účinek proti viru klíšťové encefalitidy. U laboratorních myší dokážeme vyléčit 60 až 100 % z nich,“ nastínil budoucí úspěchy českých vědců Daniel Růžek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
