Místo azbestu skelná vata? I ta je asi nebezpečná. Zjištění vědců ale mohou pomoci v léčbě nádorů

15. červenec 2020

První podezření o nebezpečnosti azbestu pochází už z konce 19. století. Ve stavebnictví ho nahradila především skelná vata. Nemá ale také tento materiál svá rizika? Odpověď hledají odborníci na temomechaniku a techniku prostředí při Vysokém učení technickém (VUT) v Brně.

„V generátoru vláken drtíme skelnou izolaci,“ popisuje výzkumník Miloslav Bělka. Aparatura je napojená na unikátní experimentální plíce, které zabírají téměř celou laboratoř. Jedná se o jeden z nejdokonalejších modelů na světě, který využívá pro testování řada globálních vědeckých týmů.

Záběry z rychlokamery vyhodnocují výzkumníci na počítači. „Toto je záznam z posledního experimentu, kde jsme řešili, jak se vlákno chová při nádechu. Různě se při něm mění rychlost proudění, čímž dochází i k malé změně trajektorie vláken, případně k jejich rotaci,“ říká Milan Malý.

„Samotný záznam trvá půl sekundy reálného času. Pokud jej přehráváme stejnou rychlostí, jakou se přehrávají filmy v kině, zabere to šestnáct nebo dvacet minut.“
Milan Malý

Vedoucí výzkumu František Lízal potvrzuje, že vlákna jsou nakloněna jen do dvou poloh a po rozdvojení průdušnice se v plicích stejně jako v modelu nedělí rovnoměrně: „A to je náš přínos – získali jsme experimentální data, která můžeme použít ke zpřesnění počítačových modelů. Budeme vědět, kolik vláken se dostane do které části plic.“

Dosavadní poznatky o nebezpečnosti vláken se opíraly především o dlouhodobé studie zdravotního stavu pracovníků, kteří se na jejich výrobě podílejí. Monitoroval se u nich především výskyt onemocnění, jako je rakovina nebo plicní fibróza.

„Problém je, že tam máte spoustu dalších vlivů, jako je třeba kouření nebo vdechování jiných škodlivých částic, a to se nedá snadno odfiltrovat,“ vysvětluje vedoucí výzkumu.

Poznatky se možná využijí při léčbě nádorů

Zjištěné poznatky můžou vést k efektivnějším pravidlům bezpečnosti práce pro ty, kteří se skleněnou vatou přicházejí často do styku. Další možné uplatnění je ve farmacii.

Čtěte také

„Už asi od 70. let se ví o tom, že by vlákna mohla být dobrým nosičem léčiv do plic. To, co nám vadí u azbestových anebo i u skleněných vláken, tedy to, že má vlákno schopnost dostat se hluboko do plic, by mohlo být výhodou u nezávadných a snadno vstřebatelných vláken, které ponesou léčivou látku,“ upozorňuje Lízal. 

Vlákna se navíc dají vytvořit i jako magnetická: „Bude-li člověk vdechující vlákna v magnetickém poli, můžeme jej přizpůsobit takovým způsobem, aby se vlákno dostalo přesně do žádoucí oblasti plicního laloku.“

I proto brněnský Odbor termomechaniky a techniky prostředí VUT navázal spolupráci s univerzitou na Kypru, se kterou se společně zaměřuje na to, jak vlákna reagují na změny magnetického pole. Nasbírané poznatky by mohly v budoucnu pomoci cílené léčbě nádorů plic. 

Spustit audio

Související