Brněnský experiment: Městské byty pro sociálně slabé se přiřadí losem, šanci dostanou i dlužníci
Padesáti rodinám s dětmi nabídne Brno městské byty za nájem ve výši dávek na bydlení. Projekt Rapid Re-housing je součástí strategie města pro boj s bezdomovectvím. S finanční podporou Ministerstva práce a sociálních věcí chce dostat Brňany v nouzi do normálních bytů.
„Máme za sebou registrační týden, kdy jsme mapovali ty rodiny, které se v Brně nacházejí v bytové nouzi,“ říká pro Český rozhlas Plus Martin Freund (Žít Brno), uvolněný předseda komise sociální a zdravotní, člen komise pro bydlení, předseda výboru pro národnostní menšiny.
Každý, kdo dlužil městu Brno jakýkoli obnos, tak od té chvíle, co ho splatil, tak pět let nemůže požádat o obecní bydlení. Rozhodli jsme se v tomto projektu udělat výjimku, protože kdybychom ji neudělali, tak bychom absolutně nemohli pracovat právě s tou skupinou, která tu pomoc potřebuje. Martin Freund
Popisuje, že většina z vybraných 400 rodin zařazených do slosování žije v azylových domech, v ubytovnách a u známých. Byty jsou buď přelidněné, nebo jim chybí klasická standardní nájemní smlouva nebo základní hygienické zařízení a podobně.
Na území Brna zmapovali necelých 400 rodin, které byly zařazeny do slosování. Měl šanci skutečně každý? „Na projekt máme výjimku z brněnských pravidel pronájmu.“
K dispozici pro projekt sociálního bydlení je v rámci projekt Rapid Re-housing připraveno padesát bytů, dále projekt Housing First s 65 byty pro jednotlivce, kde je patnáct z nich pro mladé dospělé z dětských domovů. Celkově Brno podle Freunda vlastní 30 000 městských bytů.
„Jsou to pilotní projekty a chceme zjistit, zda ty přístupy, které velmi dobře fungují v zahraničí, mohou fungovat v České republice,“ říká Freund.
Poslechněte si celý příspěvek z vysílání Českého rozhlasu Plus.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.