Bříza: Černobyl jsou moderní Pompeje uvnitř neobyvatelné zóny. Po havárii už KGB neměla takovou moc
Čtyřicet let po havárii v černobylské jaderné elektrárně se nabízí otázka, zda se podobná katastrofa může opakovat i dnes. „Pravděpodobnost je minimální. Poučení z této havárie přineslo celou řadu opatření a důsledků, které mají eliminovat podobné situace,“ ujišťuje v pořadu Osobnost Plus odborník na jádro a bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. A zdůrazňuje, že za havárií v Černobylu stála především kumulace selhání, konstrukčních nedostatků reaktoru a utajování události.
Žádná z jednotlivých chyb by sama o sobě podle Břízy havárii nezpůsobila. Jenže se řetězily. „Jedním z faktorů, který se často podceňuje, je despotická povaha nejvýše postaveného muže ve velíně,“ připomíná roli Anatolije Ďatlova, vedoucího inženýra černobylské jaderné elektrárny.
Čtěte také
Dnes by k takové katastrofě dojít prakticky nemohlo, uklidňuje analytik. „Vyloučit nemůžeme nikdy nic. Nicméně pravděpodobnost je minimální. Díky poučení z této havárie došlo k celé řadě opatření a důsledků, které mají eliminovat podobné situace,“ vysvětluje a pokračuje:
„V západní Evropě dnes neexistuje žádný reaktor černobylského typu. Jsou tu jiné reaktory, které podobnou nehodu nemohly způsobit.“
Dodává ale, že v Rusku ještě několik podobných reaktorů zbývá, například v Kurské jaderné elektrárně, která se nachází nedaleko frontové linie mezi Ruskem a Ukrajinou. „Nicméně i na těchto typech reaktorů byly učiněny nevratné změny, které by nezpůsobily podobný typ havárie,“ ujišťuje.
Soudní procesy
Pracovníci černobylské elektrárny, kteří katastrofu přežili, byli postaveni před soud. Několikaleté tresty dostali operátoři a nejvyšší představitel velína. „Záměrně říkám, že to nebyl vedoucí směny, ale zástupce hlavního inženýra celé černobylské jaderné elektrárny,“ poukazuje Bříza.
Čtěte také
Další lidská selhání z celého řetězce událostí ale prošla bez trestu, částečně i kvůli zamlčování podobného incidentu v Leningradské jaderné elektrárně. K tomu došlo v roce 1975, tedy jedenáct let před Černobylem, ale jeho příčiny nebyly odtajněny.
„Kdyby inženýři věděli, proč se předchozí incident odehrál a proč je reaktor při nízkém výkonu nestabilní, tak by k havárii v Černobylu nedošlo,“ usuzuje analytik.
Dnes je černobylská oblast relativně bezpečná, nicméně dlouhodobě neobyvatelná, doplňuje. „V jejím okolí existuje Atomgrad, atomové město, které se jmenuje Pripjať. To bylo v následujících dnech po havárii evakuováno, dodnes není obyvatelné a nikdy nebude,“ říká a dodává:
„Je to memento moderních dějin, moderní Pompeje uvnitř zóny, která není obyvatelná.“
Zákopy v Rudém lese
Jedním z důsledků katastrofy byla významná preventivní opatření a částečná ztráta moci KGB. „Přestala být zatajována některá fakta, KGB neměla takovou moc jako předtím,“ přibližuje Bříza.
Čtěte také
„To memento bylo pro Sovětský svaz a následně Ruskou federaci i Ukrajinu tak velké, že opatření provedla s přesností, která, myslím, odpovídá západním standardům.“
Černobylská elektrárna se stala dějištěm současného konfliktu v roce 2022 poté, co zde část ruských sil dostala rozkaz vykopat zákopy.
„Bylo to především v oblasti, která se nazývá Rudý les. Po té jaderné havárii došlo k tomu, že některá místa byla více kontaminovaná podle toho, kam foukal vítr. Rudý les byl rudý proto, že dostal největší zásah. To nezůstane pro ruské vojáky bez následků,“ předpokládá Bříza a označuje toto rozhodnutí ruských velitelů za diletantské.
Jak s černobylskou havárií souvisí současné dění v Hormuzu? A jak se bude vyvíjet válka na Blízkém východě? Poslouchejte celou Osobnost Plus, audio je v článku nahoře.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
