Britští poslanci odsouhlasili zahájení brexitu. „Sněmovna lordů ho ale může zdržet,“ soudí analytik Kruliš

9. únor 2017
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Středeční hlasování v britské dolní sněmovně dopadlo kvůli vládní většině i přes revoltu padesátky labouristů přesně podle předpovědí

Britská Dolní sněmovna souhlasí se zahájením jednání o odchodu z Evropské unie. Zákon o aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy prošel v původní podobě bez pozměňovacích návrhů v poměru 494 ku 122 hlasům. Proti hlasovalo i 52 labouristických poslanců, kteří se vzepřeli pokynu svého předsedy Jeremyho Corbyna. Zákon nyní musí ještě schválit Sněmovna lordů a podepsat královna Alžběta II.

„Je to poměr, který se očekával. Labouristická strana se sice rozhodla hlasovat pro brexit, ale v takto klíčové věci se respektuje, že poslanci mohou mít jiný názor. Pravděpodobně dojde na rezignace ve stínovém kabinetu, ale jinak se toto porušení stranické disciplíny obejde bez postihů,“ říká analytik Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš.

Proti vystoupení z unie hlasovali i poslanci Skotské národní strany, kteří průběh schůze doprovodili zpěvem Ódy na radost, oficiální hymny Evropské unie, a také Liberálních demokratů. Podle názoru jejich předsedy Tima Farrona dostala premiérka Mayová od poslanců bianco šek k provedení tzv. tvrdého brexitu. Tato varianta ale podle něho v loňském referendu nebyla na hlasovacím lístku.

Liberálové přišli i s řadou pozměňujících návrhů, například aby londýnská vláda jednostranně garantovala občanům členský států Evropské unie právo v zemi zůstat i po brexitu. „A také aby měla povinnost sněmovně předkládat zprávy a dopadové studie, například k vystoupení z celní unie nebo z vnitřního trhu. To vše spadlo pod stůl, ale do budoucna nelze vyloučit, že parlament bude do procesu vystoupení zasahovat.“

Lordi se nakonec podřídí. Co Skotsko?

Kabinet argumentoval tím, že chce zákon schválit v co nejúspornější podobě, některé změny ale může nyní navrhnout Sněmovna lordů. „Spustilo by to takový ping pong mezi oběma sněmovnami, protože obě se musí shodnout na stejném textu, a to by znamenalo zdržení. Sněmovna lordů by ale nakonec pravděpodobně ustoupila, ocitla by se pod tlakem, aby nebránila realizaci výsledků referenda. A samozřejmě ani Velká Británie není ušetřena debaty, jestli má dvoukomorový parlament smysl.“

Britská královna Alžběta II. se letos v dubnu dožije úctyhodného věku 89 let

Výsledné rozhodnutí parlamentu může také ovlivnit vztahy se Skotskem. „U Skotské národní strany to může znamenat obnovení úvah o novém referendu o samostatnosti, která je jejich dlouhodobým cílem. Ale je otázkou, zda je pro většinu Skotů vystoupení z unie tak klíčové téma, aby si kvůli němu odhlasovali odchod ze Spojeného království.“

autoři: Jiří Hošek , rkr , ert
Spustit audio