Britsky připravovaný čaj a britská kuchyně na Mezinárodní kosmické stanici

5. leden 2016

Britsky připravovaný čaj a britská kuchyně na Mezinárodní kosmické stanici. Známý astrofyzik kritizuje sci-fi filmy ze série Den nezávislosti. Jak nejlépe vytvořit Hvězdu smrti z Hvězdných válek?

Nedávno k Mezinárodní kosmické stanici (ISS) odstartoval britský astronaut Tim Peake. Podle plánu by měl ve vesmíru strávit necelého půl roku. Kromě vědeckého programu si s sebou na oběžnou dráhu přivezl také některé tradiční britské pokrmy a standardně britsky připravovaný čaj. O jeho menu se postaral významný britský kuchař Heston Blumenthal, který na Zemi vlastní několik prvotřídních restaurací.

Účast na kosmickém jídelníčku byla pro něj výzvou, protože se musel přizpůsobit mnoha “kosmickým” pravidlům a nepřirozeným omezením, které platí jen pro gastronomii ve vesmíru, tj. v beztížném stavu. Nicméně přesto Blumenthalův vklad znamenal značnou inovaci oproti předchozímu či doposud obvyklému kosmickému jídelníčku. Tima hned po jeho příletu na stanici ISS čekal tradiční britský sendvič se slaninou a čerstvě vylouhovaný čaj.

Příprava čaje byla prozatím v beztížném stavu velice problematická, protože čaj se zde musí připravovat v uzavřeném pouzdru. Jelikož manipulace se sáčkem uvnitř pouzdra je velmi těžká, je jasné, že prozatím se museli kosmonauti spokojit buď s chutí nějaké rozpustné čajové tresti, nebo museli nechat po vyluhování čaje sáček uvnitř nápoje. Blumenthal však dokázal odstranit uvnitř pouzdra vyluhovaný sáček s čajem do speciální odpadní kapsy, tedy mimo vlastní nápoj.

Díky Blumenthalovi si také bude moci Tim Peake na oběžné dráze dopřát celkem 7 tradičních britských jídel, včetně nedělního oběda s roast beefem, opečenými brambory a zeleninou (Sunday roast) a také některé prvky vánočního menu, například britský slaný puding. Po italském kávovaru pro beztížný stav jde o další zajímavou inovaci jídelníčku na Mezinárodní kosmické stanici.

Zdroj: Gizmodo, The Guardian 1, The Guardian 2, Telegraph, Ars Technica

Známý astrofyzik kritizuje sci-fi filmy ze série Den nezávislosti

Zhruba po dvaceti letech čeká filmové diváky druhý díl amerického sci-fi velkofilmu Den nezávislosti. Někdy koncem června roku 2016 tedy nelítostní a odporní mimozemšťané ve svých obrovských lodích zaútočí na Zemi i na diváky z filmového plátna podruhé. Jelikož nedávno tvůrci Dne nezávislosti zveřejnili příslušný trailer ke druhému dílu, nastala doba vhodná k nejrůznějším komentářům a polemikám, týkajícím se tohoto příběhu.

Své řekl i známý americký astrofyzik Seth Shostak, který se sám v praxi zabývá hledáním mimozemšťanů ve vesmíru. Seth Shostak považuje jak téma, tak i zápletky obou těchto filmů, které pojednávají o mimozemském přepadení Země, za nesmyslné a za nepravděpodobné. V první řadě je vysoce nepravděpodobné, že by se nějací mimozemšťané objevili právě u naší Země. Musíme vzít v úvahu dosavadní stáří a obrovské rozměry vesmíru, v souvislosti s poměrně krátkým trváním nějaké technické civilizace podobné naší.

Většina mimozemských civilizací pravděpodobně žila a zanikla dlouho před tím, než jsme se na Zemi objevili my, nebo naopak vznikne a bude žít až dlouho potom, co naše civilizace na Zemi zanikne. Jde o podobnou situaci, jako kdybychom oslovili na ulici náhodného člověka a tento člověk by se narodil ve stejný rok, den a hodinu jako my. Čili je to podobně nepravděpodobné. Pokud navíc nějaká civilizace zvládá dopravu mezihvězdným prostorem, je také velmi nepravděpodobné, že by se něco pro ni zajímavého a výjimečného skrývalo právě na Zemi.

Naše Země má zhruba podobné chemické složení jako mnoho jiných planet ve vesmíru. Všude najdeme podobné prvky, sloučeniny, nerosty a suroviny. Neexistuje proto žádný specifický důvod obsadit právě Zemi a snažit se likvidovat její obyvatelstvo. Pokud si někdo chce dát nějaký pokrm někde v Hongkongu, samo o sobě to není dostatečným důvodem cestovat letadlem přes půl světa, nevyplatí se to.

Případní mimozemšťané by maximálně mohli mít zájem studovat život na Zemi nebo nás přesvědčovat ke konverzi k jejich případné galaktické víře. Nedává však přiliš smysl, aby na nás šli se zbraněmi. Rovněž zápletka prvního dílu Dne nezávislosti byla podle Shostaka velmi nepravděpodobná. Nasadit počítačový virus do neznámého počítačového systému vyspělé kosmické civilizace dává zhruba stejný smysl jako snažit se proniknout do dnešních vyspělých počítačových systémů hackerskými metodami a nástroji šedesátých nebo sedmdesátých let. V reálném světě bychom také proti zbraním podobně vyspělé civilizace neměli vůbec šanci vyhrát.

Zdroj: TechInsider

Jak nejlépe vytvořit Hvězdu smrti z Hvězdných válek

Inženýr z NASA, Brian Muirhead, který pracuje v Laboratoři tryskového pohonu (JPL), radí vzít za základ podobné (nebo i mnohem menší) konstrukce velkých rozměrů nějaký vhodný asteroid. Nepůjde tedy o stavbu obrovské kosmické základny z ničeho, na zelené louce, ale nejvhodnější a nejlevnější bude přebudovat do formy kosmické bitevní stanice přímo nějaké existující kosmické těleso - nejspíše asteroid. Brian sám pracuje na přípravě speciální mise NASA s názvem Asteroid Redirect Mission, která je nyní plánována na rok 2023 až 2025.

Jejím cílem je přemístit nějaký menší asteroid nebo jeho část do oblasti blízké dráze Měsíce, kde jej budou moci kosmonauti intenzivně navštěvovat a zkoumat. Pokud materiál k výstavbě velké orbitální stanice nebude třeba vozit ze Země nebo z jiné planety a bude možné jej těžit na místě, celkové náklady na výstavbu podobné stanice se mohou snížit až o desítky procent.

Teď samozřejmě ponecháváme stranou fakt, že něco takového by mohla zvládnout opravdu jen opravdu velmi vyspělá a energeticky mocná civilizace. Na vhodném asteroidu by pak kosmonauti mohli najít jak kovové rudy, tak vodu, ale i některé organické látky.

Zdroj: Wired, Popular Science, Tech Times 1, Tech Times 2, MTV, Daily Mail, CSMonitor, Yahoo, Labmate online, Newsweek

autor: Pavel Vachtl
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.