Brexit nic nemění. Britská věda je dál otevřená celému světu, ujišťuje vědecký atašé

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Brexit

Co čeká britskou vědu po brexitu? A jak tato událost zasáhne ostatní světové vědecké komunity? Hostem Magazínu Leonardo byl britský vědecký atašé Otakar Fojt.

Velká Británie byla pro Českou republiku v rámci Evropské unie třetím největším investorem v oblasti výzkumu s podílem v 62 % projektů s českou vědeckou účastí. Mají se čeští vědci něčeho obávat?

„Minulý týden britský ministr financí potvrdil, že veškeré účasti britských vědeckých týmů, které budou překračovat čas brexitu, zaplatí přímo britské ministerstvo financí,“ ujišťuje vědecký atašé.

Čeští vědci se tak nemusí obávat, že by jejich britští kolegové neměli svůj rozpočet v časech po brexitu, dodává Fojt.

„Naši vědci mohou s těmi britskými spolupracovat tak jako dosud. Zatím se na vědecké spolupráci nic nezměnilo,“ popisuje současný stav delegát české vědy v Británii.


„Rozhodnutí o brexitu pro britskou vědu nic nemění. Zůstává otevřená a spolupracující s celou řadou partnerů po celém světě, včetně více než 600 týmů v České republice, a tak tomu zůstane i nadále.“

A co může Velká Británie nabídnout české vědě? „Je to budování mezinárodních spoluprací a konsorcií nad tématy, které jsou teď velká, ať už v oblasti vědecké politiky, jako je otevřený přístup k vědecké literatuře nebo k datům.“

„Nebo také konkrétní témata z medicíny a biomedicíny, tedy například náhrada antibiotik, boj s virem zika, ebolou nebo vývoj nových preparátů proti HIV. To jsou oblasti, kde jsou Britové velmi úspěšní, a čeští vědci s nimi často spolupracují,“ tvrdí atašé.

Podle něj je ještě jeden důvod, proč odchod Velké Británie z Evropské unie svět vědy významně nezasáhne. Tím je idea spolupráce.

„Věda je mezinárodní a musí zůstat mezinárodní. Instituce jako CERN nebo European Southern Observatory nemůže provozovat sebebohatší jednotlivá země,“ upozorňuje Otakar Fojt.