Břetislav Tureček: Obliba Číny a Ruska na Blízkém východě má historické souvislosti

27. duben 2023

Březnové urovnání vztahů mezi Íránem a Saúdskou Arábií bezpochyby nebude lékem na všechny neduhy Blízkého východu a možných komplikací zůstává více než dost. Dohoda je přesto důkazem celé řady posunů v mezinárodních vztazích a náladách v regionu – už proto, že ji zprostředkovala Čína.

I kvůli dohodě z Pekingu se už chystá dlouhodobé příměří v Jemenu, Saúdská Arábie začíná brát na milost Íránem podporovaný režim v Damašku, blíží se návrat Sýrie do Ligy arabských států a opatrně se mluví o urovnání vztahů mezi Teheránem a Káhirou.

Čtěte také

Zdaleka nejzajímavější je ale na tomto trendu právě skutečnost, že v něm v roli mírotvůrce poprvé vystupuje Čína. Tedy nikoli Spojené státy nebo jiné západní země, které se dlouhodobě v regionu angažovaly – podnikaly vojenské intervence, investovaly bilióny dolarů a ať už takové aktivity zdůvodňovaly jakkoli, při tom všem doufaly, že si tím zajistí i stabilní přísun surovin a spřátelené režimy.

Peking si oproti tomu držel od regionu distanc a zdrženlivě vystupoval i na diplomatické půdě. V kýžené roli neutrálního prostředníka tak dnes nenaráží na pověst mocnosti, která tu vyvolá válku, tu svrhne nepoddajnou vládu, jak se v regionu zapsali naposledy Američané, přičemž na podobné počínání Britů a Sovětů už na Středním východě tak trochu zapomněli…

Čínské zboží a čínští podnikatelé

Peking přitom u saúdsko-íránského kolbiště se svými aspiracemi nekončí. V polovině dubna nabídl zprostředkování míru i mezi Izraelem a Palestinci. Čína zkrátka dává najevo, že už ve svém globálním rozmachu nehodlá ostýchavě obcházet horkou půdu nejen na Ukrajině, ale ani na Blízkém východě.

Čtěte také

I v ekonomické rovině tam Peking navazuje dlouhodobé strategické vztahy nejen se zmíněnou Saúdskou Arábií a Íránem, ale zároveň i třeba s Izraelem, kde momentálně provozuje už dva klíčové přístavy, tak trochu Američanům pod nosem.

V Evropě mezitím vlády bijí na poplach a vyzývají obyvatele nebo alespoň státní úředníky k odhazování čínských mobilů a mazání TikTokových účtů. Možná je tedy na místě otázka, co na rostoucí čínské angažmá na Blízkém východě říkají tamní obyvatelé.

Částečnou odpověď nabídl už loňský průzkum veřejného mínění v rámci projektu Arabský barometr. Ten ukázal, že ve většině arabských zemí má Čína když ne rovnou lepší, tak přinejmenším srovnatelnou reputaci s USA. Například v Tunisku vnímá Čínu pozitivně polovina respondentů, zatímco Spojené státy pouze třetina.

Čtěte také

I na Blízkém východě má špatnou pověst čínské zboží a také čínští podnikatelé. Přesto je politika Pekingu vnímána pozitivně v tom, že Čína prý do regionu přináší ekonomický rozvoj a stabilitu, zatímco aktivitám Washingtonu respondenti přisuzují hlavně zištné úmysly.

Podobně shovívavě nahlíží velká část Blízkého východu i na Rusko. Analýza amerického Carnegieho centra shrnula, že i když běžní obyvatelé regionu soucítí s bombardovanými a okupovanými Ukrajinci, značné pochopení mají i pro Vladimira Putina.

Analýza sociálních sítí ukázala, že ruský prezident je vnímán jako silný a sebevědomý vůdce, který se nebojí vzepřít Západu a který nedovolí, aby jeho zemi ohrožovala další vlna Západem podněcovaných revolucí, jako byly sametové či barevné v komunistických zemích nebo Arabské jaro.

Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha

Sociálními sítěmi rezonuje i třeba podiv nad tím, že zatímco ukrajinský bojovník proti okupačním vojákům je v očích západních vlád hrdinou, povstalec bojující proti okupantům v Iráku nebo v Palestině bývá vykreslován jako terorista.

Holt to celé vypadá, že historické zkušenosti nemáme se svými „dobrosrdečnými“ sousedy, spojenci a zachránci pouze my, ale také obyvatelé Blízkého východu.

Autor je vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.