Břetislav Tureček: Mezi Íránem a Spojenými státy je stále patová situace. Chleba se bude ale lámat jen mezi nimi

Spojené státy přerušily diplomatické vztahy s Íránem brzy po islámské revoluci v roce 1979. Vyhlásily proti nim sankce, ke kterým se přidaly další západní země, a které vážně zasáhly íránskou ekonomiku.

Čtěte také

Jan Fingerland: Z Íránu bude Bidena ještě bolet hlava

Spojené státy, Francie a Německo zastavili spolupráci i na vývoji íránských jaderných elektráren, která se slibně rozvíjela za předchozí vlády. Vzájemné vztahy mezi Amerikou a Íránem byly od té doby chladně nepřátelské, ale vyostřily se hlavně ve vybičované atmosféře po teroristických útocích na Spojené státy z 11. září 2001.

Americký prezident George Bush pak jen po několika měsících obvinil Írán, ale spolu i s Irákem a Severní Koreou, ze snahy získat zbraně hromadného ničení:

„Írán takové zbraně agresivně vyvíjí a vyváží terorismus, zatímco malá nezvolená skupina potlačuje naději celého íránského lidu na svobodu. Takové státy a jejich terorističtí spojenci představují osu zla. Vyzbrojují se, aby ohrožovali světový mír, snaží se vyvinout zbraně hromadného ničení. Tyto režimy představují vážné a dlouhodobé nebezpečí. Proto vyvineme a nasadíme účinnou protiraketovou obranu, která ochrání Ameriku a naše spojence před nečekaným útokem,“ řekl Bush.

Drábová: Írán asi neříkal vždy pravdu

O rok později začala íránský jaderný program vyšetřovat Mezinárodní agentura pro atomovou energii. Mělo to nějakou souvislost?

Čtěte také

Gita Zbavitelová: Evropská krátkozrakost umožnila Íránu obchod se zbraněmi

Odpovídá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová: „Velkou roli sehrála opoziční exilová frakce Národní rada íránského odporu. Správně upozornila na to, že Írán při deklarování závazků, které pro něj vyplývají jako pro signatářskou zemi Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, neříká vždycky pravdu. Nezmiňuje všechny aktivity, které v téhle oblasti podniká. Dřívější známky, že se možná Írán nedrží Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, posílilo upozornění Národní rady íránského podporu a posílily je informace dodané izraelskou zpravodajskou službou.“

Jinými slovy – Írán čelil podezření, že nedodržuje Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, kterou podepsal. A že se pod zástěrkou vývoje jaderné energetiky ve skutečnosti snaží vyrobit atomové zbraně.

Když v roce 2009 do Bílého domu nastoupil Barack Obama, snažil se jednání obnovit. V prvním rozhovoru, který dal jako prezident televizi Al Arabía podal Íránu „otevřenou ruku“.

Trvalo to nicméně šest složitých let jednání než se diplomatům zastupujícím stálé členy Rady bezpečnosti OSN a Evropskou unii, podařilo dosáhnout dohody. Írán umožnil inspekce svých jaderných zařízení, Západ ustoupil od sankcí.

Pak přišel Trump

Jenže po Baracku Obamovi se stal prezidentem republikán Donald Trump. Ten dával od začátku najevo, že se mu mezinárodní dohoda s Íránem vůbec nelíbí.

V dubnu 2018 zveřejnil Izrael zpravodajské dokumenty, podle kterých Írán opravdu v letech 1999 až 2003 intenzivně pracoval na vývoji jaderných zbraní. Mezinárodní agentura pro atomovou energii sice zopakovala svá tvrzení, že v posledních letech Írán v ničem takovém nepokračuje.

Tahle katastrofální dohoda dala tomu strašnému režimu mnoho miliard dolarů, velkou část z toho v hotovosti. Je to trapné mně jako občanovi Spojených států, stejně jako mnoha jiným občanům. Dalo se přitom dosáhnout konstruktivní dohody, ale to se nestalo. Jádrem dohody s Íránem je obrovitá fikce, že ten vražedný režim usiluje o mírový jaderný program určený výhradně k výrobě energie. Dnes máme po ruce jasný důkaz, že tenhle íránský slib je lží. Izrael publikoval minulý týden zpravodajské dokumenty, které Írán dlouho skrýval a které nezvratně prokazují, že se snaží vyvinout jaderné zbraně. Tohle byla strašlivá, jednostranná dohoda, která neměla být nikdy uzavřená.
prohlásil prezident Donald Trump

Změní něco Biden?

Dnes je v Bílém domě Joe Biden. Co to může znamenat pro vztahy Íránu s okolním světem? Bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě, který dnes vede Centrum pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě v Praze, Břetislav Tureček tvrdí, že mezi Íránem a Spojenými státy panuje patová situace.

Čtěte také

Libor Dvořák: Role Íránu v boji o Náhorní Karabach

„Teď jsme v situaci, kdy Američané požadují po Íránu: ustupte jako první, vraťte se ke svým závazkům stanoveným v dohodě z roku 2015. Íránci kontrují: vy jste první odstoupili od smlouvy, tak se k ní vraťte. Odvolejte sankce a my začneme plnit své závazky. Je to takový zdánlivě začarovaný kruh. Jestli má dojít k jeho přetnutí, nebude to dřív než v červnu tohoto roku, kdy jsou v Íránu prezidentské volby. Současný prezident Hasan Rouhání už nemůže po osmi letech znovu kandidovat. Tak jako jsme před časem čekali na to, kdo usedne v Bílém domě, teď čekáme na výsledek voleb do prezidentského paláce v Teheránu,“ říká v pořadu Zaostřeno.

Jisté je jedno, dodává Břetislav Tureček: „Pro Írán jsou jediným vážným partnerem k jednání Američané. Evropská unie ani ostatní země zastoupené v Radě bezpečnosti pro ně nemají dostatečnou váhu. Příslovečný chleba se tak opravdu láme mezi Washingtonem a Teheránem.

Celý pořad Víta Pohanky si poslechněte v audiozáznamu.