Breivik si stěžuje na podmínky ve vězení, k dispozici má tři cely, televizi i možnost studovat

Osm lidských životů zmařil v centru Osla, kde nastražil bombu. Norský soud ho následně v roce 2012 poslal na 21 let do vězení. S možností prodlužování trestu na doživotí. Breivik si dlouhodobě stěžoval na podmínky svého věznění.

Současné jednání se týkalo odvolání norského státu proti rozhodnutí soudu nižší instance. Ten už dříve prohlásil, že Norsko porušilo některá extremistova práva při jeho věznění. Především kvůli držení odsouzeného teroristy v samovazbě. Norský stát se obhajuje nutností držet Breivika v izolaci, protože jeho kontakt s ostatními vězni znamená příliš velké riziko. Buď by mohli napadnout oni jeho, nebo naopak.

Breivik studuje z vězení dálkově politologii

Nedostatek lidského kontaktu stát teroristovi nahrazuje nadstandardními podmínkami. Má k dispozici tři cely. Jedna z nich mu slouží jako tělocvična. Má také vlastní televizi s DVD přehrávačem a herní konzoli X-box. Dálkově studuje politologii na univerzitě v Oslu, navštěvují ho kněz a odborníci, například lékaři nebo advokáti.

Kněz s ním mluví o tématech, které si Breivik sám zvolí. Hovor se převážně týká imigrace, rasismu, nacismu nebo islámu. Kněz, jehož jméno není veřejnosti známé, u soudu řekl následující slova „Není to přesně zaměstnání, o které jsem se ucházel.“

Vězeň pozdravil soud zdviženou pravicí

Pozornost Breivik vzbudil především první den současného odvolacího procesu 10. ledna. V soudní místnosti zopakoval svůj nacistický pozdrav se zdviženou pravicí. Breivikův advokát Öystein Storrvik většinu posledního dne soudního jednání poukazoval na skutečnosti, které podle něj svědčí ve prospěch žaloby jeho klienta. Vysvětlil, že Breivik kvůli omezení návštěv a přísné kontrole telefonické a elektronické komunikace s vnějším světem trpí nedostatkem mezilidských kontaktů a soukromí. Tím měly být porušena jeho práva.

Nedostatek lidského kontaktu stát teroristovi Andersovi Behringovi Breivikovi, který je ve vězení v izolaci, nahrazuje nadstandardními podmínkami. Má k dispozici tři cely. Jedna z nich mu slouží jako tělocvična. Má také vlastní televizi s DVD přehrávačem a herní konzoli X-box. Dálkově studuje politologii na univerzitě v Oslu, navštěvují ho kněz a odborníci, například lékaři nebo advokáti.

Obhájce také zdůraznil, že tento případ je ve skutečnosti o „jediné osobě, která velmi, velmi osaměle sedí v malém vězení uvnitř vězení“. A to už od roku 2012. Advokát Storrvik zároveň zpochybnil přínos návštěv státem stanoveného vězeňského kněze důvěrníka, který za Breivikem chodí jednou týdně. Advokát prohlásil, že jde výhradně „o placenou práci“.

Samotný Breivik ještě minulý týden na začátku jednání odvolacího soudu řekl, že izolace ve vězení mu značně ublížila a ještě více ho zradikalizovala. Norská vláda jeho kritiku odmítla a uvedla, že právě stanovením důvěrníka se snaží o zlepšení jeho vězeňských podmínek.

Terorista si stěžuje na izolaci

Breivik zopakoval také své argumenty ze žaloby z minulého roku, kdy vládu zažaloval za porušení svých práv. Mělo k němu dojít jeho izolováním od spoluvězňů a častými osobními prohlídkami. Stěžoval si také, že mu během přesunů mezi jeho třemi vězeňskými celami dozorci často nasazovali pouta. A že mohl se svým právníkem komunikovat jen skrze skleněnou stěnu.

Soud v Oslu, u kterého bude obžalován Anders Breivik|foto: Filip Jandourek

Okresní soud v Oslu mu v překvapivém verdiktu z května dal částečně za pravdu. Rozhodl, že Breivikovy vězeňské podmínky byly v rozporu s článkem Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, který zakazuje nehumánní a ponižující zacházení s vězněnými osobami. Soud ale odmítl Breivikovo tvrzení, že norská vláda porušila také jeho právo na respektování soukromí a rodinného života.

Norské vládě zároveň nařídil zaplatit Breivikovi náhradu výdajů spojených se soudním procesem ve výši více než 330 tisíc norských korun. V přepočtu se jedná o částku 36 tisíc eur. Stát se proti verdiktu odvolal. Agentura Reuters cituje slova zástupce státu u soudu Fredrika Sejersteda. Pozici norského státu přirovnal k „liberálnímu paradoxu“. Spočívá v praktickém vyrovnání se s otázkou, jak má stát zaručit práva extremistům, kteří usilují o svržení jeho systému, na který se pak odvolávají. „Nemusíme být příliš hodní a naivní,“ dodal Sejersted.

Rozsudek bude znám zřejmě v únoru

Odvolací proces trval šest dní. Vynesení rozsudku se očekává v únoru. Pokud stát neuspěje, Breivikovy podmínky ve vězení se pravděpodobně budou muset změnit. Druhou možností je, že se vláda odvolá k norskému nejvyššímu soudu. Agentura Reuters dodává, že celý případ může případně skončit až u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

V závěru svého článku zpravodajská agentura připomíná dva rozsudky, které ve Štrasburku v minulosti padly. Evropský soud pro lidská práva rozhodl v případu Turecko versus Abdullah Öcalan následovně. Ankara porušila lidská práva vůdce kurdských vzbouřenců, když ho věznila na samotce na vzdáleném ostrově.

V případě vůdce guerilly a teroristy Iljiče Ramíreze Sáncheze zvaného Carlos nebo také Šakal ale soud rozhodl ve prospěch Francie. Při jeho izolaci od ostatních vězňů v průběhu doživotního trestu Paříž nepochybila. Carlos-Šakal měl podle soudu mnoho návštěv svých právníků a rodinných příslušníků. Tolik agentura Reuters k poslednímu dni odvolacího procesu s norským krajně pravicovým extremistou Breivikem.