Bourání s Václavem Girsou: Rekonstrukce Müllerovy vily nastartovala zájem o památky 20. století

1. srpen 2017

Müllerovu vilu navrhl v roce 1928 Adolf Loos. Spolu s brněnskou vilou Tugendhat je mimořádným domem světového významu. O rekonstrukci vily a o Adolfu Loosovi v pořadu Bourání s Adamem Gebrianem hovořil architekt a restaurátor Václav Girsa.

Müllerova vila je významná především tím, že je mistrovskou ukázkou Loosova Raumplanu, který byl ve vile i podle Loose doveden k dokonalosti. Raumplan neboli prostorový plán byl novou myšlenkou, jak zorganizovat prostor jinak. Loos nenavrhoval plány, nenavrhoval výkresy, navrhoval prostory. Stavba není členěna do jednoúrovňových podlaží, ale do kubusů a místností.

„Rekonstrukce Müllerovy vily nastartovala velký zájem o tento typ památek. Architekti se přiklonili k tomu, že i tyto budovy se dají restaurovat,“ vidí přínos pro architekturu v opravě Müllerovy vily památkový architekt Václav Girsa. Nejde podle něj jen o vilu Tugendhat, ale například i o Loosovy plzeňské byty a další budovy, které vedle známých památek nebyly dlouho vidět. Za rekonstrukci Müllerovy vily získal Václav Girsa ocenění Europa Nostra.

Obnova architektonických památek dvacátého století byla po revoluci něčím novým. „Moderní památky se dají restaurovat stejně jako památky gotické, je tam ale větší svízel v tom, že si musíte dávat pozor. U gotických památek se pravděpodobně neobjeví nové informace o tom, jak ta památka vypadala. U moderní architektury mohou být dokonce svědkové nebo se najde zapomenutý kufr s dalšími materiály,“ říká Girsa.

Girsa využil restaurátorskou metodu. Památka se tedy neobnovovala stavebně podle projektu. Veškeré opravy dělali odborníci, restaurátoři, nikoliv stavební firma. „Když je něco stavebního potřeba, tak se to kupuje. Je to zkrátka obráceně, než jak tomu bylo tehdy,“ vysvětluje Girsa. Rekonstrukce si také vyžadovala detailní inventarizaci celé vily, aby se výhledově dala kdykoliv prokázat správnost toho či onoho rozhodnutí. „Všechno, co ve vile je, tedy nejen to, co znala veřejnost, ale i ten slavný Raumplan, i ta poslední místnost, sklípek nebo třeba záchod, je v domě podstatný a důležitý. Museli jsme tedy všemu věnovat úplně stejnou pozornost. Považovali jsme to za správné, protože toto bez pochyby světové dílo vyžaduje, aby zůstalo autentické, aby šlo vidět, jak se v něm bydlelo,“ říká Girsa.

Müllerova vila vznikla podle návrhu architekta Adolfa Loose

Podle něj vila autentická zůstala, a to i přes to, že byla poničená. „Režim strašlivě zdevastoval Müllerovu rodinu, ale dům se paradoxně zachoval ve velmi autentickém stavu. V Loosových domech v Rakousku žilo několik generací rodin a každá z nich dům nějak upravila. Postavili si třeba garáže nebo předělali hygienické vybavení. Tím, že byly užívány rodinou, do značné míry utrpěly,“ říká Girsa.

Müllerova vila není podle Girsy čistě funkcionalistická. „Nevidíme žádný volný půdorys nebo průběžná okna. Dům je svébytným organismem, kde je vnitřní nesmírně bohaté uspořádání Raumplanu v rozporu s až striktní fasádou. Loos měl vztah ke kameni a k materiálu, který využíval při stavění. Problémy typické pro některé funkcionalistické stavby v těch jeho tedy nejsou. Vila má solidní železobetonový skelet a je vystavěna ze starých, očištěných cihel. Říká se, že Loos potřeboval ušetřit na vnitřní vybavení,“ vypráví Girsa. Slavný architekt byl skutečným znalcem kamene, se kterým dokázal pracovat i díky tomu, že jeho otec byl kameník. I v Müllerově vile se téměř v každé místnosti můžeme přesvědčit o tom, jak Loos kameni rozuměl.

Prohlédněte si vilu spolu s Adamem Gebrianem a pusťte si celý rozhovor.

autoři: Adam Gebrian , maf
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.