Bohdan Sláma: Krajina ve stínu je natočena jako apel. Aby se diváci nechovali jako lidé v mém filmu

Příběh natočený podle skutečné události popisuje krutou realitu jedné pohraniční vsi těsně před válkou, během ní a také po ní. Krajina ve stínu staré rány nejen otevírá, ale sype do nich pepř i sůl. Jsem ráda, že s rozhovorem souhlasil režisér Bohdan Sláma.

Bohdan Sláma

český filmový režisér, scenárista, herec a pedagog Katedry režie pražské FAMU. Natočil pět celovečerních filmů, které sklízejí úspěch mezi diváky i kritiky na českých a světových filmových festivalech. Je držitelem několika Českých lvů za režii a scénář. Poslední film Krajina ve stínu získal 15 nominací na Českého lva.

Když jste si poprvé přečetl scénář, šokoval vás, chtěl jste takový film natočit?
Úplně přesně to bylo tak, četl jsem si scénář a začátek byl takový, že jsem si říkal, všechno tohle už o válce vím. Ale když se potom scénář dostal do roku 1945, kdy sousedi zavřou jiné své sousedy do sklepa, tak jsem začal trnout, co s nimi bude. A říkal jsem si, že snad není možné aby opravdu došlo k tomu, k čemu tam pak skutečně dojde. Tak to mě nenechalo chladným.

Domnívám se, pokud je člověk přesvědčený o nějakých hodnotách, tak by snad měl mít sílu i v kritických situacích obstát.
Bohdan Sláma, filmový režisér

Věříte, že mi po zhlédnutí vašeho filmu bylo až fyzicky zle? Jsou v něm ukázány ty nejhorší lidské vlastnosti. Udavačství, závist, krutost, touha po pomstě. Co chcete, aby si divák z filmu odnesl?
Aby nebyl takový, jako lidé v mém filmu. Tam jde totiž o to, že celý film vypraví o obyvatelích jedné malé vesnice, mezi které vstoupí konflikty, ať už ideologické či nacionální. A ti lidé pozbydou lidskost, pozbydou vědomí morálky a proto se chovají tak, jak se chovají. Takže já jsem to natáčel jako takový apel, abychom si dali pozor, kdybychom se ocitli v takových situacích, tak abychom nejednali takto.

Čtěte také

Pavel Krejčí: Rozhlas je film, při kterém si každý posluchač v hlavě vytváří své vlastní obrázky

Aby se to neopakovalo. A vy jste si jistý, že doba, ve které ti lidé žili, by vás nezlomila?
Člověk hlavně musí patřit sám sobě. Člověk hlavně musí patřit zásadám a hodnotám, které vyznává nebo uznává a podle toho jedná. Takže samozřejmě nikdo nemůže vědět, jak bychom jednali my v situaci, která značně přesahuje naši zkušenost. Ale domnívám se, pokud je člověk přesvědčený o nějakých hodnotách, tak by snad měl mít sílu i v kritických situacích obstát.

Věděl jste hned, koho do filmu chcete, kdo bude hrát hlavní role?
Popravdě řečeno Ivan Arsenjev, scenárista filmu, už ho vlastně předtím připravoval s režisérem Zdeňkem Jiráským, který měl film točit. Jen se nějak neshodli s producentem. Takže už měl své portfolio postav nebo herců. Vědělo se, že Majda Borová bude hrát hlavní roli. Když jsem se potom s Majdou viděl, tak jsem pochopil, že to je opravdu neobjevený klenot.

Z filmu Krajina ve stínu, vpravo Magdalena Borová|foto:Bontonfilm

Ideální představitelka.
Neobjevený klenot českého filmu. Herečka, která hraje dlouho v Národním divadle a vlastně nedostala žádnou příležitost, aby ji diváci mohli poznat ve filmu. Takže z toho jsem byl nadšený po prvních hereckých zkouškách. Potom jsme dali dohromady herecký soubor, ale zkoušeli jsme. Vyměnili jsme role podle mých představ, prohazovali jsme i postavy mezi sebou, aby lépe odpovídaly rolím. Takže to byl takový pracovní proces.

Čtěte také

Bába z ledu propadla už napořád kouzlu otužování. Posílí vám totiž nejen tělo, ale i duši

Film je každopádně černobílý, točený na klasický filmový pás. Proč?
Zdálo se mi, že černobílost odpovídá tomu příběhu. Prostě každý film vyžaduje určitou míru stylizace a ta černobílá je vlastně rozhodnutí pro stylizaci. Já jsem věděl, že budeme dělat scény, ve kterých bude obrovské množství postav. A černobílý film tím, že redukuje obraz do grafické roviny, tak každému herci, každé postavě vytáhne jen určité rysy. A myslím si, že na rozdíl od barevného filmu, kdy do toho vstupuje ještě barva a další rozlišení, tak černobílý film umožní divákovi koncentraci. Aby se zorientoval ve vztazích postav, v jejich jednáních a gestech. Je to celé takové přehlednější. A navíc, když jsem se dostal k tomu točit historický film, tak tu dobu máme neodbytně spojenu s černobílými fotografiemi. Prostě ta černobílá mi nějak pocitově k tomu patřila.

Film Krajina ve stínu zkoumá lidské bytosti v situaci chaosu. A to je pořád aktuální, rozhodně nejde o žádnou historii.
Bohdan Sláma, filmový režisér

V sobotu se tedy dozvíme, kolik sošek Českých lvů film získá. Nominace jsou za nejlepší film, režii, herecké výkony, scénář i kameru. Máte tip, kolik z 15 nominací se podaří proměnit?
Nemám a ani se tím popravdě řečeno nezabývám. Já jsem samozřejmě rád, že akademici nominovali takové množství mých spolupracovníků, protože si myslím, že odvedli opravdu perfektní výkon. Ale kdo tu sošku dostane ve srovnání s ostatními filmy, tak to bych nechal na jejich rozhodnutí a nespekuloval bych o tom.

Bohdan Sláma při natáčení filmu Krajina ve stínu|foto:David Peltán,MAFRA / Profimedia

Film zažívá úspěchy, protože je na mnoha festivalech i těch zahraničních. Jaké reakce se k vám dostávají, příznivé či rozporuplné?
V zahraničí jsme měli velmi dobré kritiky, když jsme byli v Londýně na festivalu nebo v Americe v časopise. A je také zajímavé a pro mě potěšující, že to není bráno jako historie nějakého odsunu. Ale že tam zkoumáme lidské bytosti v situaci chaosu, který vyvolá národnostní konflikt. A to není žádná historická záležitost. To se děje pořád. Takže jsem rád, že je to tak ve světě vnímáno. Film se dotýká aktuálních problémů.

Říká režisér Bohdan Sláma. Držím palce, abyste uspěli, aby se vaše tvorba líbila a vzbudila patřičný ohlas. Děkuji za rozhovor.
Děkuji, hezký den, na shledanou.