Bohaté země poprvé v historii snižují spotřebu zdrojů, a přesto zvyšují životní standard

8. březen 2020

Od nástupu doby velkých průmyslových firem platí, že čím více se toho vyrobí, tím více zdrojů se spotřebuje a tím více trpí životní prostředí. Teď se ale zdánlivé dogma mění – některým zemím se totiž daří zvyšovat blahobyt za situace klesající spotřeby zdrojů.

Fenomén, který zatím zůstal do značné míry bez povšimnutí, ve své nové knize s volně přeloženým názvem Více z méně dokládá americký ekonom a akademik Andrew McAfee. Rozhovor s ním teď přináší deník Der Standard.

Čtěte také

Rakouské noviny poznamenávají, že nová kniha působí optimisticky ve srovnání s jinými pracemi o životním prostředí, které v poslední době nešetří negativními tezemi a katastrofickými předpověďmi. A sám McAfee uznává, že pokud se člověk zabývá například globálním oteplováním, vznikne z toho většinou publikace plná katastrofického líčení. Ale klimatické změny rozhodně nejsou jediné téma spojené se životním prostředím.

„Pokud se zajímáme i o jiné otázky, všimneme si, že existují důvody pro optimismus. Například jsme se naučili zvyšovat náš životní standard a současně snižovat spotřebu zdrojů a míru znečišťování. V mnoha zemích máme čistější vzduch, vodu a půdu. Naučili jsme se přizpůsobovat křehkým ekosystémům a chránit ohrožené druhy před vymřením. To vše jsou optimistické zprávy,“ vysvětluje McAfee.

Pozitivní trendy

Jeho teze se týkají především Spojených států, kde prováděl svůj výzkum. Výsledkem je poznání, že Američané rok co rok spotřebovávají méně zdrojů, papíru, dřeva, hnojiv, kovů, minerálů a půdy, přitom hospodářský výkon a počet obyvatel rostou.

Čtěte také

Čtěte také

Samozřejmě ne všechny země světa se mohou pochlubit tak pozitivními trendy. Alespoň ve většině bohatých států k nim ale dochází. Příkladem může být stále čistější vzduch ve městech ve chvíli, kdy počet aut roste, nebo to, že velryby v oceánech přibývají, i když se ještě donedávna mluvilo o hrozbě jejich úplného vyhynutí.

Není ale klesající spotřeba zdrojů na Západě spojená s vyšším dovozem výrobků z Asie? Podle McAfeeho ne tak docela. „Údaje, které máme k dispozici, se týkají importu surového materiálu. Množství dovezených hotových produktů ale nemůžeme přesně spočítat. Nicméně dovoz zboží z Číny začal růst až po jejím vstupu do Světové obchodní organizace po roce 2001,“ říká ekonom.

Optimistický trend, o kterém mluví, však podle něj započal už v 70. letech minulého století. Například v USA se od té doby zvyšují plošné výnosy zemědělských plodin a to za použití méně hnojiv i vody. Tato produktivita přitom rostla, aniž by v tom Asie hrála roli. Ve Spojených státech přitom klesala také spotřeba elektrické energie.

Fakt, že se americké hospodářství odmaterializovalo, může být překvapivý. Vždyť během celé industriální doby spotřeba zdrojů rostla. To se teď ale mění.

Svět ještě nedospěl

Hlavními hybateli těchto změn je intenzivní konkurence mezi podniky, kdy výrobci hledají způsoby, jak ušetřit. A také digitalizace. „Dnes se nebavíme o molekulách, ale o bitech,“ poznamenává McAfee.

Čtěte také

Samotný trh a počítače ale ani podle něj znečišťování planety nevyřeší. K výraznějšímu zlepšování situace je nutné zvýšit také povědomí veřejnosti a politiků. „Teprve až poté, co se nám podaří tyto čtyři zmíněné faktory sladit, budeme bohatší a o Zemi se postaráme lépe,“ zamýšlí se americký výzkumník.

Povědomí o životním prostředí přitom mezi lidmi narůstá, společnost ho ale zatím neumí transformovat do chytré politiky. Stačí se podívat například na špinavé ovzduší.

„Víme, že silným znečišťovatelem jsou emise. Nejlepší cestou, jak vzduch zlepšit, by proto bylo zdražení látek, které jsou největší zátěží. A protože by podniky v takovém případě hledaly cesty, jak ušetřit, podpořilo by to také jejich důraz na inovace,“ myslí si Andrew McAfee.

Nabízí se tedy otázka, na čem zvýšení cen za produkci emisí vázne. Odpověď může být prostá – svět k němu zkrátka ještě nedospěl. A to i proto, že společnost je mnohde rozdělená a důvěra v instituce klesá. Znečišťování ovzduší navíc v minulosti způsobovaly jen některé firmy a průmyslová odvětví, až později se viníky stali v podstatě všichni.

Lidstvo nedělá dost

Přes všechen svůj optimismus si ekonom McAfee nemyslí, že pro ochranu životního prostředí lidstvo dělá dost. Lze tak jen doufat, že za padesát let si lidé budou moct připomenout, kolik toho dnešní společnost například v oblasti emisí a výzkumu alternativních zdrojů udělala. Jednou z nejdůležitějších věcí může být postupné překonávání obav z jaderné energie.

Čtěte také

„Byl jsem dítě, když došlo k havárii v americké jaderné elektrárně Three Mile Island. Vzpomínám si také na Černobyl a Fukušimu. Pokud ale s jádrem srovnáme bezpečnostní rizika jiných forem výroby energie, například uhlí nebo ropu, je na tom atomová energie lépe.“ vysvětluje McAfee a odkazuje na statistická data.

Další zlepšení pak očekává na poli ochrany přírody. Vymírání některých druhů jako například ryb, hmyzu, včel nebo žab je bezesporu velký problém dneška a člověk by měl ještě lépe pochopit, co se s přírodou děje.

„Správnou cestu vidím v přenechávání přírody zvířatům. To už se děje, protože zemědělské plochy v USA a Evropě se zmenšují. A musí to pokračovat tak, abychom půdu využívali ještě efektivněji a tím ji mohli navrátit zvířatům,“ cituje slova ekonoma Andrewa McAfeeho rakouský list Der Standard. 

autor: Jakub Rerich
Spustit audio